Elegáni s velkým zobanem, oblečení do slušivého šedého či jinak barevného smokingu, mají paměť možná lepší než slon. Když s nimi zrovna necloumá puberta, jsou velmi pilní a učenliví.

Role televizního baviče by jim sedla přímo na míru, napodobováním se totiž opravdu baví…

Přirozeným domovem papoušků je teplé prostředí, zejména deštné pralesy nebo savany, kde mohou roztáhnout svá křídla vstříc nebi a jen tak si plachtit vzduchem. Mnohem větší pozornosti se jim ale dostává v zajetí.

Tady mohou naplno projevit svůj skrytý potenciál. Stačí jen, aby se jim někdo dostatečně věnoval a ukázal ten správný směr. Někteří možná nemají pestrobarevné peří, zato se všichni mohou pyšnit nezanedbatelným IQ, které dokáže vědce i chovatele šokovat.

Akční společníci

Bez ohledu na druh a velikost jsou všichni papoušci společenští tvorové, pro které je nuda hotovou katastrofou. Vlastně to jsou takové malé ptačí děti, které neustále vyžadují pozornost. Investice do zábavy proto nikdy není krokem vedle.

Pokud jejich péče od začátku spočívá jen v minimálním kontaktu, stanou se z nich zatvrzelí a nepříjemní spolubydlící, kteří svou nespokojenost umějí dát pěkně hlasitě najevo. A udobřit si náladového opeřence je oříšek.

Většina z nich žije dlouhý život, takže vzájemné „výčitky“ mohou trvat i několik let.

Mluvíš, mluvím, mluvíme….

Naučit papouška mluvit není složitou záležitostí. Jedinečnou schopnost v sobě mají všichni roztomilí opeřenci, nejvíce ti ručně dokrmení. K tomu, aby se mohli papoušci v řeči rozvíjet, musejí dosáhnout určitého věku. Jako děti.

S výukou je ideální začít zhruba v jednom roce, kdy je už papoušek dostatečně ochočen, aby vydržel vnímat příkazy. Zároveň je potřeba znát jeho projevy a netlačit na něj, pokud si se slovy ze začátku neví rady.

Jsou velmi citliví na tón hlasu a žádné „hurá akce“ na ně neplatí. Nadání lze rozpoznat i ve chvíli, kdy sám od sebe napodobuje zvuky, které v domácnosti slyší, například zvonění telefonu, budík, zvonek.

Přítel a bavič

K nejoblíbenějším druhům patří papoušek žako nejen pro svoji přizpůsobivost a mírumilovnost. Tento domácí společník byl chován již před 4000 lety! Je jedním z mála, který se dokáže naučit klidně až 200 slov. Je věrným přítelem i „rádcem“.

Musíme se mu ale trpělivě věnovat. Při dostatečné péči je schopný vyslovit nejen celou větu, ale klidně i něco málo zazpívat. Z početné „člověčí“ rodiny si vždy vybírá jen jednoho člena, ke kterému přilne na celý život a vyjadřuje důvěru.

Na ostatní může žárlit a předvádět mnohdy nechtěné scény plné křiku a škubání peří. Od roku 2017 není jejich chov tak jednoduchý. Všichni žakové musí být totiž povinně a natrvalo okroužkováni. Pokud chovatel toto nařízení nedodrží, čekají ho tučné pokuty.