Domů     Jaká jsou nejzajímavější zvířata Austrálie?
Jaká jsou nejzajímavější zvířata Austrálie?

Austrálie je nejmenší světadíl, přesto se v ní nachází řada živočichů, které nelze nalézt nikde jinde. Jak je to možné? Která zvířata žijí jen zde?

Austrálii obývá řada živočichů, na které jinde zkrátka nenarazíte. Proč tomu tak je? Před 300 000 000 let totiž existoval superkontinent zvaný Pangea. Ten se rozdělil na Laurasii a Gondwanu, z nichž se postupně oddělovaly světadíly, které známe dnes.

Protože se ale Austrálie oddělila velmi brzy, zachovala si i původní faunu, a tak v ní teď třeba žije nejvíce vačnatců.

Tento živočišný druh byl na ostatních kontinentech vytlačen vývoje mladšími tzv.   placentálními savci, ale právě proto, že Austrálie zůstala oddělena oceánem, mohl se v ní nerušeně vyvíjet dál. Netypický je přitom především způsob jejich rozmnožování.

Vačnatci nemají placentu

reklama

U vačnatců, ke kterým patří klokani, koaly, vombati a ďáblové, se mládě v těle matky vyvíjí ve vajíčku s primitivní skořápkou a je vyživováno žloutkovým vakem.

Kvůli neexistenci placenty není s matkou nijak spojeno, a tak březost samici žádným způsobem neomezuje. Vačnatci jsou dále vybaveni tzv. kloakou, tedy společným vyústěním trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy.

Vak jako inkubátor

Mláďata se rodí velmi brzy, po několika týdnech březosti matky, a jsou prakticky nedonošená (mládě klokana měří 2 cm). Po narození se proto přesouvají do vaku na břiše matky, kde probíhá jejich další vývoj.

Vak může být přední (u klokanů), s otvorem na břiše, nebo zadní (u ďáblů, koalů a vombatů), s otvorem mezi zadníma nohama. Ve vaku se mládě přisaje ke struku a kojí se, dokud není dostatečně velké.

Samice klokana jsou březí neustále

Jakmile klokaní samice porodí jedno embryo, začne se jí v děloze ihned vyvíjet další. Jeho vývoj přitom dokáže matka pozastavit (do okamžiku, než starší mládě opustí vak).

Také umí kojit i více potomků naráz, a to každé mlékem s jiným složením (podle jejich věku a potřeb). Samci vak na nošení mláďat nemají.

Kaše pro koalí miminko

Samice koaly má vždy jen jedno mládě a přikrmuje ho kaší z eukalyptu. Tu přitom vylučuje ze svého řitního otvoru, kde ho i mládě olizuje. Malý koala navíc brzy odroste vaku, a tak ho pak matka nosí na zádech. Také vombat má vždy jen jednoho potomka.

Oproti tomu samice ďábla rodí naráz 20 až 30 mláďat, přežít však mohou jen čtyři z nich – ta, která se dostanou ke strukům jako první.

Kteří savci snáší vejce?

Zvláštní skupinu savců, kteří kladou vejce, tvoří ježury a ptakopyskové. Samice ježury snáší jediné vejce, a to do vaku, který se jí vytvoří v době březosti, samice ptakopyska zase dvě až tři do připraveného hnízda.

Z kožovitého vajíčka se pak mláďata líhnou po deseti dnech pomocí vaječného zubu (prorazí jím skořápku). Následně jim vyroste mléčný zub, díky kterému mohou sát mléko. Samice totiž nemají struky, ale mléčná políčka, kudy je mléko vytlačováno (poceno) na povrch.

Klokani

Patří mezi vačnatce a tvoří samostatnou čeleď klokanovití (Macropodidae). Tito býložravci se silnými zadními končetinami obývají Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu. Rozlišujeme na 58 druhů klokanů, samostatný rod tvoří tzv.

stromoví klokani, žijící v korunách stromů jako opice. Klokani mají mohutný ocas, který však není chápavý, slouží ke stabilizaci při skocích. Protože nedokážou nezávisle pohybovat nohama, musí skákat. Zároveň neumí chodit pozpátku.

Velké druhy se mohou pohybovat rychlostí až 60 km/h a za den urazí až 100 km. Jejich skákání je velmi efektivní a nestojí je moc energie.

Skok klokana bývá dlouhý 4 až 8 metrů. Klokan vyskočí až do třímetrové výšky.
Skok klokana bývá dlouhý 4 až 8 metrů. Klokan vyskočí až do třímetrové výšky.

Ptakopysk

Ptakopysk má tělesnou teplotu jen 32 °C. Jeho tělo i široký plochý ocas kryje hnědá kožešina. Kachnu připomíná tvarem zobáku i přítomností plovacích blan na nohou. Jejich rozestavěním po straně těla se však podobá spíše plazům.

Samci mají na zadních nohou jedovaté ostruhy, které používají v bojích. Pro člověka není jejich jed smrtelný, způsobuje však nesnesitelnou bolest a otoky. Ptakopysk je noční živočich a obojživelník.

Výtečně plave a ve vodě tráví i většinu času (se zavřenýma očima). Jako masožravec se živí hlavně červy, larvami hmyzu a sladkovodními raky. Kořist vyhledává pomocí elektrolokace (rozpozná slabé elektrické pole, které vysílá každý živočich). Tento smysl má nejvyvinutější ze všech savců.

Ptakopysk je rekordmanem v počtu pohlavních chromozomů, má jich hned 10,
Ptakopysk je rekordmanem v počtu pohlavních chromozomů, má jich hned 10,

Koala medvídkovitý

Koala žije ve východní a jižní Austrálii, v oblastech s dostatečnou vlhkostí, vhodných pro růst eukalyptů (blahovičníků). Ty jsou totiž pro ně dnes jedinou potravou. Usuzuje se přitom, že se na ně začali specializovat až po ochlazení klimatu.

Přechod na tuto energeticky chudou stravu pak u nich způsobil zmenšení mozku (jen 2 % tělesné váhy). Mají také pomalý metabolismus, až 18 hodin denně bez pohnutí tráví, většinu z této doby prospí. Jedí hlavně v noci. Dospělý koala spořádá za den asi 500 g eukalyptových listů, pít nepotřebuje.

Je to jediné zvíře na Zemi, u kterého došlo ke zmenšení mozku vlivem stravy.
Je to jediné zvíře na Zemi, u kterého došlo ke zmenšení mozku vlivem stravy.

Ďábel medvědovitý (tasmánský čert)

Jde o největšího žijícího dravého vačnatce na světě (od vyhubení vakovlka v roce 1936), často také bývá označován jako tasmánský čert. V současnosti žije pouze v Tasmánii, dříve se vyskytoval po celé Austrálii.

Má černou srst a hlasitý projev, připomíná zavalitého psa. Jeho pověst zákeřného a zuřivého zvířete je však neoprávněná. Loví drobná zvířata (ptáky, ryby, hmyz, žáby, vombaty a ještěry), nepohrdne však ani mršinou klokana nebo ovce.

Dokáže sežrat až 40 % toho, kolik sám váží. Většinou je to samotář.

Při rozrušení mu zrudnou uši a začne vylučovat zápach srovnatelný s tím, jaký vylučuje skunk.
Při rozrušení mu zrudnou uši a začne vylučovat zápach srovnatelný s tím, jaký vylučuje skunk.

Vombat obecný

Vombat má zavalité tělo, hranatou hlavu a olivově zelenou až černou srst. Trochu připomíná medvěda, i když stylem života se podobá spíše hlodavcům. Je to býložravec (jí trávu, ostřici, kořínky a hlízy), který žije převážně samotářsky a buduje rozsáhlé nory.

Venku se pohybuje hlavně v noci. Žije ve východní Austrálii a Tasmánii. Tito vačnatci mají pomalý metabolismus (trávení jim trvá až týden). Také prakticky nepotřebují pít. Jsou terčem útoků psů dingů a ďáblů medvědovitých.

Útočníkům nastavují svoji mohutnou záď, kde mají silnou kůži, kterou je obtížné prokousnout. Často také predátory natlačí na stěnu nory a tím je rozdrtí.

Jejich výkaly mají tvar kostky a obsahují jen 40 % vody.
Jejich výkaly mají tvar kostky a obsahují jen 40 % vody.

Pes dingo

Dingo pochází z jihovýchodní Asie, do Austrálie se dostal asi před 5000 lety (do Tasmánie nikdy). Mimoto se vyskytuje ještě v Thajsku a na Sulawesi (jednom z indonéských ostrovů), kde je ovšem vyhledávanou lahůdkou.

Dingo má krátkou a měkkou srst, nejčastěji v barvě písku, na tlapách a ocase doplněnou bílými chlupy. Je to převážně noční zvíře. Konzumuje 170 druhů zvířat, od hmyzu až po buvoly, nejčastěji ale klokany, vombaty a krysy. Žije ve smečkách, ve kterých se rozmnožuje pouze alfa samec s alfa samicí.

Vlivem křížení se psy žije dnes v Austrálii už jen asi 17 % čistokrevných dingů.
Vlivem křížení se psy žije dnes v Austrálii už jen asi 17 % čistokrevných dingů.

Ježura australská

Tento zvláštní živočich má tělo pokryté tmavohnědou kožešinou a ostny (jde o přeměněné chlupy). Pod kůží celého těla má ohromný sval (panniculus carnosus), který mu umožňuje měnit tvar, třeba se sbalit do klubíčka.

Připomíná ježka, ale patří mezi vejcorodé (stejně jako ptakopysk). Teplota těla ježury kolísá mezi 30 a 32 °C, kvůli čemuž se hlavně v zimě a v létě pohybuje pomalu. Když pak okolní teplota klesne pod 5 °C, upadá tento tvor do stavu strnulosti.

Ježura má dobře vyvinutý sluch, zrak i čich. Je nejrozšířenějším původním savcem Austrálie, žije i v Tasmánii a Nové Guineji. U nás je k vidění v pražské zoo.

Ježura patří mezi nejstarší savce, je stará asi 110 milionů let.
Ježura patří mezi nejstarší savce, je stará asi 110 milionů let.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz