Rtuť teploměru tu klesá klidně až pod -50 °C. Nafta zamrzá, krev v žilách tuhne, moč sotva dopadne na zem v tekutém stavu. Je to jako žít v zamrzlém „pekle“ bílé tmy, které odmítá roztát. Lidé jsou tu oběťmi rutiny a naučených zvyků, spoutaní bílou sibérií. I přesto odmítají ledová království opustit.

Sedm miliard lidí žije v zeměpisných šířkách, kde je spíš teplo než zima. Ten zbytek to má trochu obráceně. Jejich domov je tam, kde i úsměv na rtech zamrzá. Bez pořádné výbavy se tu nedá přežít.

Musejí žít podle přísných pravidel, potraviny musejí nechat dovážet, auta sotva kdy jedou.

Nejnižší teplota na světě

Co: Stanice Vostok

Kde: Antarktida

Člověk je kolonizátor. Žijeme skoro všude. V pekelných výhních pouští, ale i na místech, kde i zima dosahuje svých extrémů. Jako je ruská polární stanice Vostok. Nachází se v nejodlehlejším koutu jižního pólu.

Otevřena je v prosinci roku 1957 a slouží ke zkoumání zemské magnetosféry, ale také geofyziky nebo slunečního záření. Její provoz je prakticky nepřetržitý, jen v roce 1994 si dává menší oddych.

Vědci zde musejí trávit dlouhé dny i noci, a naučit se přežívat v extrémech. Zatímco v letních měsících se jejich počet vyšplhá na 25, v zimě tu „vydrží“ jen 13 odvážlivců.

Jídlo jim musí být dováženo na speciálních konvojích, které putují 1410 kilometrů od další polární stanice.

V roce 1983 je tu naměřena rekordně nejnižší teplota -89,2 °C. Neoficiálně ji o prvenství připraví měření na hřebenu Východoantarktické plošiny, kde rtuť teploměru klesne až k neuvěřitelným -93,2 °C.

Zima jako v RuskuCo: Ojmjakon

Kde: Rusko

Na první pohled je Ojmjakon na Dálném východě poklidnou obydlenou vesničkou. Od normálu ji ale dělí fakt, že jde o nejstudenější stále obydlené místo na planetě.

Průměrné teploty v lednu se tu pohybují kolem -50 °C, nad nulu se dostanou jen od června do září, celoroční průměr udává -15 °C. Proto všechno se Ojmjakonu říká „pól chladu“. Obláčky páry vznášející se místním od úst jsou na denním pořádku.

A je jedno, jestli je zrovna léto nebo zima. Při velmi nízkých teplotách se lidé pohybují venku jen minimálně. Za několik vteřin totiž může dojít u nechráněné kůže k bolestivým omrzlinám.

Auta je ráno nemožné nastartovat, pokud je lidé nenechají běžet celou noc, v zimě tu denní svit vydrží jen tři hodiny. Rekord tady padne v roce 1926, kdy je naměřeno -71,2 °C.

Kdopak to tu mluví?

Co: Snag

Kde: Kanada

V prostředí malebných kanadských hor, v oblasti Yukonu, leží malá vesnička jménem Snag.

Právě ona je považována za nejchladnější místo Severní Ameriky s teplotním rekordem -63 °C, který je naměřen v roce 1947. V tomtéž roce se může pyšnit až deseti původními rodinami, které živí výroba kožešin.

Kanada je známá pro své široké spektrum klimatických podmínek, což mají na svědomí oceánské proudy. Krutou a tuhou zimu tak do Snagu přinášejí místní hory bránící přísunu teplého vzduchu.

Díky kouzlům přírody lze dokonce slyšet lidské hlasy a psí štěkání vzdálené klidně i 4 kilometry daleko!