Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože „plíce nebolí“ a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky.
Přibližně 85 % těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života.
Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), je karcinom plic ve světě zodpovědný za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi mezi 65.–69. rokem věku a častěji muže než ženy.
„Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí.
Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno.
Podle plicních lékařů dosud neexistuje účinná skríningová metoda, která by zachytila karcinom plic v časném stádiu.
Prokázat přítomnost nádoru přitom není nijak složité, zpravidla se ukáže již při rentgenovém vyšetření plic. Podrobnější zobrazení i menších nádorů umožňuje výpočetní tomografie (CT).
Pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru jde a jaký má rozsah. „Když určíme typ nádoru přesně, dokážeme říci, který lék by mohl být účinný,“ vysvětluje prof. Kolek.
Tato diagnostika se ale stává stále náročnější a spolehlivě umí nádor určit jen v některých pneumologických centrech.
Těch skutečně komplexně vybavených je přibližně 15. Pro rozeznání typu nádoru a následnou léčbu se do center dostaví jen 70 % vhodných pacientů.