Malé nevinné dítě otočí hlavu a rukou po paměti sáhne do nádoby. Vzápětí vytáhne ruku a ukáže lístek s číslem 11. Všichni čtyři komisaři, kteří za 12 zlatých přihlížejí, že losování proběhne v pořádku, pokývnou spokojeně hlavou. Píše se 21. října 1752.
Před vídeňským palácem hrabat Lobkowiczů probíhá první veřejné losování malé loterie. Za obrovského jásotu přihlížejících vylosuje dítě z osudí čísla 11, 26, 53, 74 a 81. „Vyhrál jsem,“ vykřikne nadšeně kdosi z davu. Jeho nadšení nezná mezí.
Je ševcovským mistrem ve Vídni a jmenuje se Ulrich Huber. Právě se stal prvním vítězem loterie.
Ital prošlape cestičku
Patent na loterii povoluje 13. listopadu 1751 císařovna Marie Terezie (1717 – 1780).
Listina s její pečetí zakazuje sázení v zahraničních loteriích a za porušení nařízení je vyinkasována pokuta, o kterou se dělí udavač, státní kasa a provozovatel. Navíc tomu, kdo falšuje los, hrozí trest smrti!
Stát se ovšem do provozování sázek nijak nehrne, čeká, kdo vyšlape novince cestičku. Povolení k provozování loterie získává proto už 18. srpna 1751, tedy dokonce tři měsíce před jejím povolením, italský hrabě Ottavio di Cataldi.
Předem zaplatí roční pachtovné 260 tisíc zlatých a ještě než s provozováním začne, musí u vídeňské banky složit jistinu 300 tisíc zlatých.
Zaměstnává šest úřadů
Velký zájem o loterie způsobí, že v roce 1770 je kromě malé loterie povolena i další velká. Císař Josef II. (1741 – 1790) si ale dobře uvědomuje, že stát tak přichází o zisky.
„Počínaje dnešním dnem přebírá pořádání loterie stát,“ nařizuje proto 1. listopadu 1787 a svým patentem bere organizaci pod svá křídla. Kromě vídeňského ředitelství lotynka zaměstnává ještě šest dalších úřadů a 1 500 sběren.
Když celkový roční objem sázek v roce 1888 činí 40 miliónů korun (stejnou částku stála asanace pražské čtvrti Josefov provedená v letech 1895 – 1914), na jednu sběrnu připadne 27 tisíc.
Riskují padesátiprocentní ztráty
Její princip spočívá v tažení 5 čísel z 90 po sobě jdoucích, přičemž se sází buď na jedno číslo případně i na jeho umístění mezi taženými nebo na kombinace dvou, tří, čtyř a pěti čísel.
Podle statistiky připadne na 60 sázek jedna výhra, celková ztráta sázek je 50 %. Zisky jsou velké 5 miliónů zlatých před rokem 1848, roku 1888 už 8 600 214 zlatých, po měnové reformě roku 1892 a zavedení koruny 40 miliónů, šly do státní kasy.
