Věci se sami od sebe hýbou – někdy i létají vzduchem, je slyšet podivné rámusení, aniž by ho měl kdo způsobit. Vysvětlení pro tyto jevy chybí. Respektive je jich více, ač je klasická věda neuznává. Stačí vyslovit jediné slůvko – poltergeist.
Způsobují si rozbouřeným podvědomím tyhle trable lidé sami, nebo jde o řádění duchů?
Francouzský učitel a systematik spiritismu Allan Kardec (1804–1869) by se přikláněl k druhé variantě. O poltergeistech totiž smýšlí takto: „Jde o projevy nehmotných duchů nízké úrovně.
Fenomén je úzce spjat s elementy, tedy ohněm, vodou, vzduchem a zemí.“ Kardec dokonce sepíše 34 jevů, které poltergeist způsobuje. A co víc, zjišťuje, že údajní duchové ve skutečnosti lidem neubližují. 116 údajných případů řádění poltergeista.
Právě tolik jich prozkoumá psycholog William G. Roll (*1926) z americké Univerzity v Západní Georgii. U řady z nich rozpozná jen podvodnou snahu zviditelnit se. Nad mnoha dalšími ale zůstává rozum stát. I on ale zjistí zajímavá fakta.
„Jevům je obvykle přítomen člen rodiny v pubertě či na jejím konci, někdy i mladší děti. Asi právě oni jsou příčinou těchto neuronálních výbojů, které mohou skončit až epilepsií,“ vysvětluje.
Tuhle nevítanou schopnost si prý někteří dokážou zachovat až do konce života – projeví se, pokud se octnou ve stresu.
Na řádění poltergeista si chce posvítit i britská televizní hvězda Derek Acorah, vlastním jménem Derek Francis Johnson (*1950).
K nadpřirozenu má pozitivní vztah, přesto v domě údajné oběti řádění duchů, Lisy Manningové, nechá nainstalovat kamerový systém. Nerad by byl později před diváky za hlupáka. V anglickém Coventry se totiž vážně dějí podivné věci.
Škrabavé a úderné zvuky bez původce již patří ke standardu. Přes kuchyň někdy prolétne pánev, posunují se židle a zaklapávají žaluzie. Lisa a její děti jsou na kraji psychického zhroucení.
Že řádící duchové neubližují lidem? To platí i zde. Bohužel rodina měla i další dva členy – psy. „Nejdřív se otvírala skříň, hýbaly závěsy, dokud nepřeletěla pokojem židle, říkala jsem si, že je to vítr,“ líčí paní Manningová. Zhluboka se nadechne.
„A pak to zabilo našeho druhého psa. Smetlo ho to ze schodů. Ještě dýchal, museli jsme ho dát utratit,“ vzpomíná. Derek si zatím promítá záznamy z domu. Na jednom z nich je samovolně se pohybující židle. Zoufalá Lisa v zimě roku 2010 dokonce povolá kněze.
Na tři týdny je klid, pak se poltergeist objeví opět. Deren kýve s pochopením hlavou, působí i jako médium. „Můžeme mu říkat třeba Jim. Je to duch, zemřel na infarkt někdy kolem roku 1900, bylo mu rovných 58,“ tvrdí o řádícím duchovi.
V domě zůstane sám, aby učinil očistný rituál. Od té doby je skutečně klid. Máme mu ale věřit, že jev způsoboval tajemný Jim? Anebo i zde šlo o abnormální schopnosti paní domu?