Dne 26. května roku 1864 umírá ve švýcarském městě Solothurn jistý Charles Sealsfield. Muž, který sice procestoval pěkný kus světa, ale jeho původ zůstával záhadou. Když otevřou jeho závěť, způsobí tím šok.

Všichni se najednou dozvídají, že Charles Sealsfield je před čtyřiceti lety zmizelý Čech Karel Postl (1793 – 1864), nejstarší syn z jedenácti dětí sedláka z Popic nedaleko jihomoravského Znojma! Svůj majetek v listině odkazuje příbuzným.

Odchází beze stop

Karel vystuduje jezuitské gymnázium ve Znojmě. „Budeš knězem,“ přikáže mu maminka. „Já vám ještě ukážu,“ šeptá si mladík nejspíš už tehdy, i když zatím neprotestuje. V roce 1816 Karla vysvětí, aby mohl kázat v církvi.

Vstupuje do řádu křižovníků, ale hašteřivá povaha mu mezi nimi moc velkou popularitu nepřinese. Po sedmi letech údajně odjíždí na dovolenou do Karlových Varů.

Tím po něm v Čechách mizí všechny stopy. „Pátrání pražské i vídeňské policie bylo bezvýsledné,“ vysvětluje spisovatel Otto Janka (1930 – 2009).

Za sebou nechává Postl celou svoji minulost včetně jména a v americkém statě Louisiana, ve městě New Orleans, se najednou objevuje Charles Sealsfield.

Předhonil Karla Maye

Nikdy nevydrží dlouho na jednom místě, toulá se po Spojených státech, krátce se objeví i v Evropě, kde chce vydat svoji knihu. Podaří se mu to v německém Stuttgartu v roce 1826 a spisek se jmenuje Tokeah aneb Bílá růže.

Jeho čtenáři hned pochopí, že mají před sebou knihu člověka, který zná Ameriku a dobře si rozumí jak s bílými osadníky, tak i s Indiány.

Na svět se právě vyklubala první indiánka, skoro 50 let předtím než s podobnou literaturou prorazil spisovatel Karel May (1842 – 1912), kterému první povídku uveřejnili v roce 1875. Jenže další Sealsfieldova kniha je z úplně jiného soudku.

Jmenuje se Austria As It Is (Rakousko, jaké je) a nemilosrdně kritizuje rakouský policejní režim.

Tajemný muž umírá sám

Americké noviny o Charlesovi v touze po senzaci píší jako o „velkém neznámém“ nebo „muži s maskou“. „Je to špión ve službách dynastie Napoleonů“, dohadují se jedni. „Ne, svobodný zednář a pracuje pro tajnou organizaci,“ hádají druzí.

„Omyl, je to otrokář a moc dobře ví, proč musí skrývat svoji minulost,“ domnívají se jiní. Svoji totožnost se mu daří úspěšně tajit. Na stará kolena si kupuje domek v Evropě, ve švýcarském Solothurnu. Rozhodne se v něm žít i zemřít sám. Tajemství prozradí až ve své poslední vůli.