Podzim roku 1887. Na malíře Alfonse Muchu, který právě dorazil do Paříže, doléhá úzkost. „Co mne vlastně čeká v tomhle neznámém městě?“ přemýšlí. Naštěstí není sám, doprovod mu dělá Karel Mašek (1865 – 1927), malíř a přítel z mnichovské akademie.
Ačkoli pro Alfonse Muchu (1860–1939) Muchu nejsou velkoměsta žádnou neznámou, protože žil v Praze a studoval v Mnichově a Vídni, hlodá v něm nejistota. Aby si v novém prostředí zvykl, rozvrhne si přesně svůj den.
Na stýskání po domově mu potom nezbývá čas. Jeho všední den se, jak dokládá současný český etnolog Stanislav Brouček, skládá „z pobytu na akademii Saint Julian, postupného zvládání francouzské konverzace a komunikace s krajany, se kterými se vídá v malé české hospodě u manželů Husákových poblíž Opery.“
Malíř na kolečkových bruslích
Přestože má Mucha jinak pověst lehkomyslného člověka, který rád a snadno utrácí peníze, tentokrát k životu přistupuje zodpovědně.
Sází na pilnou práci. Navíc mu nejde jenom o zdokonalení malířské techniky, ale chce se všestranně rozvíjet. V roce 1888 odjíždí na prázdniny do Čech, ale do Paříže se znovu vrací.
Teď už se ve městě pohybuje, jakoby tam bydlel odjakživa. „Se skicákem obchází hospůdky s dámskou obsluhou, jezdí na kolečkových bruslích, chodí na kankán…,“ popisuje Brouček.
Vyrazí na pečenou husu
Na správnou chvíli, při které by zazářil se svými malířskými schopnostmi, ale zatím čeká. A dočká se. Na svátek svatého Štěpána, 26. prosince 1894 se chystá do české hospody v pařížském Palais Royal.
Zdejší hostinský Makovský slíbil jemu a jeho přátelům upéct husu. Právě tady dostane nabídku vytvořit plakát pro představení Gismondy v Théatre de la Renaissance.
Výhodná smlouva s herečkou
Přeje si ho sama nejslavnější pařížská herečka Sarah Bernhardtová (1844 – 1923). Jde o rychlovku, na nárožích má viset už 1. ledna 1895. Mucha se chopí díla a plakát vzbudí žádoucí pozornost.
Bernhardtová vyjádří svoji spokojenost tím nejlepším způsobem: s malířem uzavře na divadelní plakáty šestiletou smlouvu.
Když se ale vrací v roce 1910 do Prahy (pobýval i v Americe), domácím vadí. Okolo jeho výzdoby pražského Obecního domu vzniká pomlouvačná kampaň.