Domů     Jak skutečně žili lovci mamutů?
Jak skutečně žili lovci mamutů?
19.5.2018

Proslulá kniha Eduarda Štorcha líčí lovce mamutů jako srstí porostlé primitivní divochy, kteří se dorozumívali skřeky a posunky. Byli ale takoví doopravdy? Co o nich víme dnes? 

Asi vás překvapí, že lovci mamutů ve skutečnosti vypadali docela „moderně“, jako dnešní lidé. Velmi krásně a nápaditě se odívali a zdobili.

Kožené oděvy si pošívali korálky a ulitami (na jednom oděvu jich mohlo být i několik tisíc) nebo je zdobili dekorativními pásky, řemínky nebo kožešinou. I jejich účesy byly velmi rozmanité. Dokládají to sošky, které se z té doby dochovaly.

Mají totiž často copy nebo jednoduché či složitěji zapletené drdoly. Někdy mají zase krátký sestřih nebo dlouhé vlnité vlasy.

Kde lovci mamutů žili?

reklama

Legendární lovci mamutů žili před 27 000 až 23 000 lety, a to na území dnešní moravské Pálavy, Polska a severního Rakouska. Skutečným centrem této kultury byla přitom Morava.

Do dalších oblastí (včetně české kotliny) se začali přemisťovat až ve chvíli, kdy se na Moravě kvůli ochlazení klimatu už nemohli všichni uživit.

A tak mezi nejvýznamnější archeologické lokality dokládající tuto kulturu dnes patří Dolní Věstonice (odkud pochází slavná Věstonická venuše), Předmostí u Přerova a Pavlov, který dal i této pravěké kultuře název („pavlovien“).

Mluvili a vypadali jako my

Proč o nich tedy Eduard Štorch psal jako o primitivních divoších? „Badatelé si je před sto lety představovali jako zatím ne zcela hotové lidi, kteří neuměli ani pořádně mluvit, a tak se dorozumívali hlavně skřeky a posunky.

Na základě poznatků etnografie a studia života přírodních národů dnes víme, že to tak nemohlo být,“ říká archeolog Petr Šída. „Vzhledem k tomu, jak byla bohatá jejich hmotná kultura, ta duchovní musela být ještě bohatší.

To znamená, že tehdejší lidé určitě mluvili a vypadali stejně jako my, jen neměli takové technické prostředky.“

Lovci mamutů měli složitou duchovní kulturu.
Lovci mamutů měli složitou duchovní kulturu.

Nejlepší lovci na světě

Z nálezů koster v Dolních Věstonicích nebo Předmostí je patrné, že tehdejší muži dorůstali do výšky 180 centimetrů, takže to byli chlapi jako hory. Navíc podle všeho byli jedněmi z nejlepších lovců na světě.

Jejich zuby totiž prozrazují, že nikdy netrpěli hladem. Vyráběli si i velmi účinné a spolehlivé zbraně, jejichž konstrukce navíc prozrazují velkou řemeslnou zručnost.

Dokázali například chemicky změkčit a narovnat mamutí kel a vyrobit z něj kopí dlouhé dva metry. Zároveň museli být úspěšnými stopaři – museli umět zvíře vypátrat a přiblížit se k němu na minimální vzdálenost.

A pak už jen stačilo vystřelit šíp s pilkovitým hrotem. Je třeba dodat, že takto byla ale lovena menší a středně velká zvířata, jako jsou zajíci, polární lišky nebo vlci.

Na ulovení větších zvířat, jako jelenů, sobů, bizonů a mamutů, se používaly hroty ze slonoviny či z kamene.

Lovci museli být úspěšnými stopaři a přiblížit se k němu na minimální vzdálenost.
Lovci museli být úspěšnými stopaři a přiblížit se k němu na minimální vzdálenost.

Mamutí mládě má jemné masíčko

To, co pavlovienci lovili často, byli mamuti. Ale pozor! Dospělého jedince zdolávali jen vzácně, raději měli mamutí mláďata. Jednak bylo snazší a méně nebezpečné je zabít, jednak jejich maso bylo daleko jemnější a měkčí. A i přes menší vzrůst mláďat ho byl vždy dostatek!

Jako rána střelnou zbraní

Na lov mamutů si pak lidé vyráběli speciální zbraně – kopí s dlouhým a v průřezu kulatým hrotem. Takový hrot totiž pronikl hluboko do těla zvířete, a jak těžká násada zbraně klesala k zemi, hrot zvířeti vážně potrhal vnitřní orgány.

Ačkoli byl tedy průnik zbraně do těla velmi úzký, způsobil rozsáhlá zranění (podobná těm, jaká dokáže způsobit střelná zbraň), a zvíře tak vykrvácelo a zahynulo velice rychle. (Poznámka:

Tento způsob lovu však pavlovienci nevynalezli, praktikoval se již půl milionu let.)

Lovci mamutů, nebo zajíců?

Uloveného mamuta pak lovci dokázali využít stoprocentně. Zvlášť kly byly vhodným materiálem pro zhotovování sošek, ozdob a nejrůznějších nástrojů. Z tohoto materiálu se dochovaly i jehly, kuchyňské náčiní, zbraně či kolíky.

Na druhou stranu archeologové podle kosterních pozůstatků zjistili, že pavlovienci vůbec nejčastěji lovili malá zvířata, jako zajíce a lišky. Proto se jim v odborných kruzích někdy říká i „lovci zajíců“.

Jak bydleli

Z gravettienu, období kultury pavlovských lovců, se dochovala veliká sídliště, třeba stopy po několika chatách, které zřejmě vytvářely tábor. Chaty měly průměr kolem pěti metrů a žilo v nich asi 3–10 lidí.

Počítáme-li, že v jednom táboře mohlo takových chat být i deset, dostáváme se ke zjištění, takto pohromadě mohla žít až stovka lidí.

Dále je zajímavé, že i když nás od nich dělí asi 25 000 let, v davu lidí bychom si jich v dnešním oblečení pravděpodobně ani nevšimli. Jak dokládají kosterní nálezy, jejich tělesné proporce byly velice blízké těm našim.

Ještě přesnější představu pak máme o tom, jak se oblékali (z dochovaných sošek, portrétů apod.). Představa, že chodili odění velmi spoře, je přitom zcela mylná.

Vždyť oděv musel v první řadě plnit ryze praktickou funkci, tedy chránit svého nositele před krutým pravěkým podnebím! A o tom, že měl i svou estetickou funkci, jsme podrobně psali již výše.

Po lovcích se zachovalo mnoho nejrůznějších předmětů.
Po lovcích se zachovalo mnoho nejrůznějších předmětů.

Divoši, nebo inteligenti?

Lovci v románu Eduarda Štorcha mají problém mluvit i počítat. Jejich rozhovory večer končí, protože kvůli tmě již nevidí posunky toho druhého. Neumějí ani rozdělat oheň. Tyto představy jsou dnes již překonány.

Je téměř jisté, že kolem táborových ohňů muselo být každý večer velmi živo. A i když Štorch nechává své lovce bojovat s nepřátelskými skupinami, my tyto vzájemné konflikty nepředpokládáme. Při tehdejší hustotě populace by totiž byly zbytečné. Lovci byli tehdy spíše rádi, když potkali někoho, s kým si mohou popovídat.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz