Která z běžných denních činností je největším zabijákem? Tak na to si sedněte. Nebo ne, raději si nesedejte. Největším zabijákem je totiž sezení.

Sezení je evolučně výhodná biologická funkce, kterou náš předek dostal, aby mohl odpočívat a současně zůstat pohotovostním režimu. Je totiž energeticky stejně úsporné jako ležení, ale umožňuje zůstat ostražitý a rychle reagovat. Evoluční výhoda se však zvrhla. Nepočítala totiž s auty, televizí a kancelářskými profesemi.

Překvapivé výsledky průzkumu

V padesátých letech skotský epidemiolog Jeremiah Morris (1910-2009) při rozsáhlém průzkumu zjistí, že řidiči dvoupatrových londýnských autobusů umírají na kardiovaskulární choroby mnohem častěji než průvodčí, kteří v nich během služby běhají nahoru a dolů.

Stejně dopadne výzkum mezi pošťáky. Ti, kteří roznáší balíky, umírají méně, než kolegové sedící za přepážkou. Na Morrisovu práci naváže řada dalších výzkumů v USA, Kanadě, Austrálii i v Asii. Všechny potvrdí, že kdo dlouho sedí, ten si zahrává.

Nejde přitom o žádný senzacechtivý rychloprůzkum, ale o sadu komplexních studií, která během 14 let zkoumá různé aspekty zdravotního stavu více než 4 milionů lidí.

Jak si vysedět infarkt

Sedíte déle než 6 hodin denně? Chyba! Riziko kardiovaskulárních chorob se zvyšuje až o 64 procent! A zdaleka to není jediný problém. Když si sednete, elektrická aktivita ve svalech poklesne a spalování zpomalí přibližně na 1 kalorii za minutu.

Klesá absorpce glukózy, což může při dlouhodobém sezení vyvolat cukrovku typu 2. Zvyšuje se hladina škodlivého LDL cholesterolu, i tukových molekul triglyceridů. Současně se o téměř 90 procent snižuje tvorba enzymů, které mají na starost spalování tuků v krvi.

Proto míříte plnou parou také k obezitě. Zabrat dostává páteř. Svaly i kloubní systém začínají atrofovat. Omezení svalové činnosti navíc zhoršuje fungování lymfatického systému a odvádění škodlivin z těla.

A ve výčtu bonusů, které si vysedíte, nechybí ani rakovina. Zejména prostaty a tlustého střeva, u nichž je riziko při nadměrném sezení až dvojnásobné. „Data potvrdila přímou úměru.

Čím déle sedíte, tím větší jsou zdravotní problémy,“ říká americký profesor Richard Rosenkranz. Přitom nejsou výjimkou lidé, kteří prosedí denně až 15 hodin. Sedí v práci, v autě cestou do práce i z práce, u jídla, u televize nebo počítače. Když odečtete dobu spánku, znamená to, že prosedí většinu svého bdělého stavu.

Pravidelný fotbálek nepomůže

Další špatná zpráva – proseděné hodiny sportováním nevykoupíte. Studie jednoznačně prokázaly vliv nadměrného sezení bez ohledu na dobu strávenou následně pohybem.

Američtí experti proto kritizují manuály zdravotních programů, že vyzývají pouze ke sportovním aktivitám, zatímco by měly stejně nabádat také ke zkrácení doby trávené sezením. A přidávají rady, které by měly situaci zlepšit. Jsou překvapivě jednoduché.

„Nastavte si na počítači upozornění, které vám každou půl hodinu připomene, že máte vstát a dát si pauzu.“  Dr. Brian Parr přidává další vychytávky:

„Parkujte vždy v zadní části parkoviště, dokumenty v kanceláři si uložte tak, aby nestačilo natáhnout ruku a místo e-mailu do sousední kanceláře si jděte s kolegou promluvit osobně.“

Revoluce se však netýká jen pohybu

Stále více pozornosti je věnováno také kancelářskému nábytku. „Osvícený zaměstnavatel vybaví kanceláře polohovatelnými stoly, které umožní práci ve stoje,“ tvrdí Parr.

Takový stůl je ze zdravotního hlediska ideální a mnozí zaměstnavatelé, zejména ve Spojených státech, už pochopili, že pro kvalitně odvedenou práci je důležitější než nejnovější počítač na něm stojící.

„Mám víc energie a díky pohybu mi to i lépe myslí,“ pochvaluje si redaktor Jim Headly. Tak doufejte, že i vy brzy najdete v kanceláři nový, polohovatelný stůl. A teď vtaňte a protáhněte se.