Domů     Obyčejná deka: Proč ji potřebujeme ke klidnému spánku?
Obyčejná deka: Proč ji potřebujeme ke klidnému spánku?

Spánek bez přikrývek si většinou neumíme představit. Zajímavé přitom je, že bez jejich odlehčené varianty se lidé neobejdou ani v horkých tropických nocích. Deka je pro nás totiž důležitá z mnoha důvodů, nejen kvůli pocitu tepla.

Potřeba přikrývat se během spánku se vine lidskými dějinami jako ona příslovečná červená nit. I když v dřívějších dobách byly kvalitní lůžkoviny dostupné pouze bohatým vrstvám, ani chudí lidé se v noci neobešli bez přikrývek. Řešili to, jak se dalo.

Ti nejubožejší třeba senem nebo cáry starých hadrů. A nešlo přitom zdaleka jen o to, aby se během noci zahřáli. Vědci se nyní pokoušejí přijít na kloub tomu, co je důvodem lidského zvyku spát pod dekou.

Na počátku je chládek

„Potřeba se přikrývat má v sobě dvě složky, fyziologickou a psychologickou,“ vysvětluje Alice Hoaglandová, ředitelka kliniky pro léčbu nespavosti při Unity Sleep Disorder Center v Rochesteru  v americkém státě New York.

reklama

Dodává, že nedlouho před obvyklým časem, kdy chodíme spát, se díky našim vnitřním hodinám začne snižovat tělesná teplota. To vyvolává zvýšenou tvorbu melatoninu, což je hormon, který řídí usínání a spánek a právě jeho zvýšená hladina navozuje ospalost.

Doktorka Alice Hoaglandová.
Doktorka Alice Hoaglandová.

Stejně jako plazi

Vzestup hladiny melatoninu je jen začátek mnohem složitějšího procesu. Během spánku se střídají fáze klidného spánku s úseky, pro které jsou charakteristické rychlé pohyby očí, tzv. REM fáze (z anglického rapid-eye-movement).

Během ní se lidem nejenom zdají mimořádně živé sny, ale také se drasticky snižuje schopnost termoregulace (udržení optimální tělesné teploty navzdory okolním podmínkám). „Dostaneme se téměř na úroveň  plazů,“ tvrdí doktorka Hoaglandová.

Ti na rozdíl od savců včetně člověka musí místo pocení v horku anebo svalového třesu následkem chladu svou teplotu upravovat vnějšími podmínkami, tedy přesunem na slunce nebo naopak do stínu. Jejich tělesná teplota je tak závislá na teplotě okolí. Lidé si v podobné situaci vypomáhají přikrývkou.

V určité fázi spánku se naší schopností termoregulace blížíme plazům.
V určité fázi spánku se naší schopností termoregulace blížíme plazům.

Pod dekou v pohodě!

Teploty navíc v noci zvolna klesají a nejchladněji bývá před svítáním, a to i v zemích s horkým podnebím. V té době jsme obvykle v druhé polovině nočního spánku a to je čas, kdy se REM fáze prodlužují.

Další zvláštností, která se během nich odehrává, je dramatické snížení hladiny serotoninu. Tento přenašeč nervových vzruchů je přitom spojen s pocity radosti, štěstí a celkové pohody.

Různé studie naznačily, že spánek pod pokrývkou může vyvolat vzestup produkce serotoninu v mozku. Deka tak může naplnit potřebu, kterou lidské mozky vytvářejí během fáze REM.

Někteří odborníci tvrdí, že přikrývka v nás vzbuzuje vzpomínky na dětství.
Někteří odborníci tvrdí, že přikrývka v nás vzbuzuje vzpomínky na dětství.

Pavlovův reflex

Co se týká psychologické potřeby, označuje ji Alice Hoaglandová za sílu zvyku a přirovnává ji k Pavlovovu reflexu. Rodiče od malička děti přikrývají ve chvíli, kdy je ukládají k spánku.

Podobáme se tak pokusným psům ruského profesora Ivana Petroviče Pavlova (1849-1936), kteří slintali při zvuku zvonku v očekávání jídla, jak byli naučeni. My se pro změnu obvykle cítíme ospalí, jakmile se ocitneme pod pokrývkou.

Dále existuje řada teorií o tom, že přikrývky simulují pocit tepla a bezpečí v uzavřeném prostoru matčiny dělohy před narozením.

A jiné hypotézy hovoří také o tom, že nám jednoduše dělá dobře kontakt s příjemným materiálem pokrývky a ložního prádla, což nás dokáže skvěle uklidnit.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz