Tiše, nenápadně, bez zbytečného rozruchu, ale za to poctivě už šestým rokem pracuje na Marsu pojízdná laboratoř Curiosity. Poslední data, která nasbírala, potvrzují hypotézu, že Mars nebýval vždy jen bezbřehou rudou pouští.
Sonda Curiosity zkoumá Mars už od 6. srpna 2012. Hlavním cílem dosud nejsložitějšího přístroje, jaký kdy byl vyroben, je zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život.
Aparát je vybaven kolekcí mnoha nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost 7 metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení.
Jedním z dosavadních nejzajímavějších objevů laboratoře byla detekce kapalné silné solanky.
Curiosity však o Marsu zjistila mnohem více věcí. Pracovníci NASA jí jako místo výzkumu určili kráter Gale, v jehož severozápadní části přistála. Impakt, který kráter způsobil, je hluboký zhruba čtyři kilometry a vznikl přibližně před 3,75 miliardy let.
Byť je tedy kráter už docela „vousatý“, přece jen se zde lépe proniká do dob, kdy rudá planeta byla ještě dětsky hravá.
Sonda Curiosity si zde nemohla nevšimnout, že v místní půdě je až stokrát vyšší obsah germania a zinku, než je tomu na jiných místech. To samozřejmě není samosebou.
Pokud se podíváme na výskyt obou prvků na Zemi, záhy zjistíme, že se oba zpravidla vyskytují v hydrotermálních usazeninách. Je tedy docela dobře možné, že nějaká hydrotermální aktivita v dávných dobách probíhala také na Marsu.
Koneckonců fakt, že Mars býval kdysi vlhkou planetou, ba tělesem, které alespoň z části pokrýval povrchový oceán, rozporuje již jen málokterý astronom.
Horké prameny nejsou na Zemi využívány pouze jako lázně či energetický zdroj. Bývají domovem i mnoha mikroorganismů. Zda tomu tak v dávných dobách bylo i na Marsu, to zatím nevíme.
Dosud žádné stopy týkající ať už současného, nebo minulého života žádná ze sond, které zkoumaly Mars přímo na povrchu, nenašla.
Vědci však musejí pracovat s každou hypotézou, i kdyby byla sebenepravděpodobnější.
„Záznamy v horninách usazených v kráteru Gale jsou zásadní pro to, zda se dovíme, jestli na Marsu existovalo příznivé prostředí pro existenci mikrobiálního života,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z NASA. Světlo do problematiky snad vnesou další výzkumy sondy Curiosity či dalších plánovaných misí, jejichž je rudá planeta cílem.