Chcete zhubnout, ale pořád vás trápí pocit hladu? Máme pro vás dobrou zprávu! Vědci z univerzity ve Warwicku přišli na to, že po některých potravinách se cítíme být syti mnohem rychleji než po jiných. A kdo nemá hlad, ten se přeci nepřecpává!

Nicholas Dale z Warwické univerzity v Británii studoval společně se svými kolegy činnost mozkových buněk zvaných tanycyty.

Ty totiž údajně dokážou „zjistit“, jaká je energetická hodnota jídla, které právě konzumujeme, a dle toho v nás vyvolají určitý stupeň pocitu sytosti. „Tanycyty jsme lokalizovali uprostřed mozku v oblasti, která kontroluje tělesnou hmotnost.

Náš objev bude mít velký vliv na nové způsoby, jakými budeme pomáhat lidem zdravě kontrolovat jejich váhu,“ sdělil profesor Nicolas Dale.

Jak „přemluvíme“ mozek, že jsme sytí?

Podle profesora a jeho spolupracovníků reagují tanycyty na přítomnost aminokyselin v jídle, a to pomocí receptorů, které jsou identické s těmi, jaké jsou umístěné v chuťových pohárcích na jazyce.

Nejvíce tanycyty reagují na aminokyseliny arginin a lysin, které se nejčastěji vyskytují ve výživných jídlech. Když tedy tato jídla konzumujeme, je reakce silnější, takže se cítíme být syti dříve.

Tanycyty podle vědců reagují na příliv aminokyselin do 30 sekund po konzumaci jídla a okamžitě poté předávají informaci dál, do části mozku zodpovědné za kontrolu chuti a tělesné hmotnosti.

Dokonalé hubnutí

Autoři výzkumu soudí, že v budoucnu by na základě těchto poznatků mohly být sestavovány dietní režimy. Znamenalo by to dávat přednost potravinám bohatým na arginin a lysin, jako jsou vepřové plecko, hovězí, makrely, kuřata, švestky, meruňky, čočka a mandle.

Podle vědců by dokonce jednou mohl být nalezen způsob, jak aktivovat receptory sytosti přítomné na tanycytech zvenčí. Jinými slovy řečeno, přímým působením na tyto buňky by bylo možné regulovat pocit hladu.

Italský vědec výsledkům nevěří

Andrea Ghiselli, vědec z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě, však reagoval na práci britských kolegů poněkud opatrně, když řekl: „Studie je velmi zajímavá z hlediska výzkumu mechanismů, které regulují pocit sytosti.

Zatím ale neexistuje žádný praktický výsledek, který by bylo možno bezprostředně použít.“ Podle něj výsledky studie neznamenají, že když přijmeme více argininu a lysinu, zvýšíme tak pocit sytosti okamžitě.

Navíc je obecně známo, že pocit sytosti regulují zejména proteiny, které v naší, „západní“ stravě rozhodně nechybějí. „Zřejmě tedy existuje i jiná cesta složitého mechanismu, kterým je do mozku vysílán signál pocitu sytosti,“ dodal Ghiselli.

Co tedy máme jíst?

Jaká jídla nás tedy zasytí dříve? Jak již bylo uvedeno výše, tanycyty podle zjištění britských vědců dobře reagovaly třeba na vepřovou plec, na hovězí roštěnec, kuřecí maso nebo makrelu, z rostlinné stravy zase na avokádo, meruňky, švestky, mandle nebo čočku.

Čím to je? Všechny tyto potraviny totiž obsahují vysoké koncentrace aminokyselin. Andrea Ghiselli tuto informaci navíc doplňuje: „Na pocit sytosti působí dva prvky:

čas mezi jídly, který závisí především na tom, kolik jsme zkonzumovali tuku, a mechanismus, který způsobuje, že konzumaci ukončíme.“

Pomůže ocet i skořice

Zvyšovat pocit sytosti můžeme ale i dalšími potravinami. Třeba ocet či skořice pomáhají po jídle regulovat hladinu krevního cukru, a tak podle studie odborníků z Oddělení zemědělských a potravních věd v Curychu zajišťují pocit nasycení po delší dobu.

Také brambory mají schopnost zasytit, obsahují totiž tzv. rezistentní škrob, který podporuje pocit sytosti až po dobu 24 hodin. Podle některých odborníků by dokonce tento typ škrobu mohl snižovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Jeden banán před jídlem

Také banán je ovoce, které dokáže zahnat pocit hladu a rychle zasytit. Nejvhodnější je dát si jeden banán hodinu před obědem a druhý hodinu před večeří.

Sníte pak daleko menší porci, a navíc do sebe dostanete dostatek vitaminů B a A a také minerálních látek, jako jsou vápník, hořčík nebo fosfor. Zralé banány navíc pomáhají při žaludečních obtížích, protože působí proti kyselosti.

Tuky, které neškodí

Mořské ryby jsou plné omega-3 nenasycených mastných kyselin, jejichž význam, jak známo, je pro lidský organismus nezpochybnitelný. Snižují riziko vzniku srdečních onemocnění i krevní tlak, působí proti zánětům cév a kloubů a pomáhají při psychických potížích.

Navíc pomáhají při redukci váhy, protože podporují pocit sytosti až po dobu několika hodin. (Účastníci studie, kteří jedli ryby, se cítili být syti více než ti, kteří konzumovali hovězí.)

Speciální vláknina ovesných vloček

V našem výčtu blahodárných potravin nesmíme zapomenout na oves. Jeho pravidelná konzumace (nejlépe ve formě ovesných vloček) totiž pomáhá při léčbě arteriosklérózy a vysokého krevního tlaku, mírní únavu a stresové vypětí či ulehčuje trávení.

Z hlediska pocitu nasycení hraje hlavní roli rostlinná vláknina vyskytující se na povrchu zrna. Její hlavní složkou je totiž betaglukan, který pomáhá tělu uvolňovat hormon potlačující hlad, tedy cholecystokinin.

Zázračná voda

A co voda? Ta nemá žádné kalorie, takže po ní není možné přibrat. Pokud ji navíc pijete studenou, podporujete tím spotřebu kalorií, které je potřeba vydat na to, aby se ve vašem organismu zahřála na tělesnou teplotu.

Zkuste před každým jídlem vypít dvě sklenice vody! Zaplníte tím svůj žaludek a sníte pak až o 60 kalorií méně! Ještě lepší účinek má údajně voda ochucená citronem, protože citron podporuje spalování a zrychluje metabolismus.