Jednou z příčin endogenní deprese je nedostatek serotoninu, který je odpovědný za naši náladu. Moderní antidepresiva fungují právě na principu zpětného vychytávání tohoto neurotransmiteru.

A látka psilocybin, obsažená v houbičkách, se váže na tytéž receptory jako serotonin a stejně tak ovlivňuje náladu. Takže jestli vás sužuje deprese, košíčky do ručky a hurá do lesa?

Jestli jste si mysleli, že psychohoubaření vzniklo v minulém století na Luční boudě v Krkonoších, zklameme vás. Houby lidé využívají k psychospirituálním i léčebným účelům už několik tisíciletí.

Abychom byli konkrétní, tak v severní Africe najdete jeskynní malbu zachycující šamanskou léčbu houbičkami z období mezolitu. Psilocybinové houby používali i středoameričtí indiáni dávno před tím, než jejich zemi obsadil Kryštof Kolumbus.

Evropa a lidé západního světa však byli v tomto směru hodně pozadu a s psychoaktivními houbami jsme se seznámili až v roce 1955. Tím, kdo je uvedl do společnosti, byl amatérský mykolog Robert Gordon Wasson.

Svůj zážitek z účasti na houbičkové seanci se šamankou Marií Sabinou publikoval v časopise Life.

Opomenout nemůžeme ani chemika Alberta Hofmanna, který se proslavil náhodnou syntézou kyseliny lysergové z hub, které zkoumal a objevil LSD. Ani jeho houbičky nenechaly chladným a jako první izoloval psilocin a psilocybin, látky odpovědné za psychoaktivní účinek.

Kromě R. G. Wassona a Alberta Hofmanna se psychedeliky zabývali další dva slavní muži. Jeden z nich kvůli nim dokonce strávil pár let ve vězení.

Je jím psycholog Timothy Leary, propagátor LSD a miláček všech hipíků. Americký prezident Nixon ho označil za nejnebezpečnějšího muže v Americe.

Hofmann i Wasson viděli v psychedelikách cestu pro rozvoj člověka i celé společnosti. Na konferenci o škodlivosti či užitku psychedelik se Humphrey Osmond, pionýr výzkumu LSD, zeptal jednoho z jejich odpůrců:

„Dovedete si představit stejnou diskusi o noži? Je nůž něco nesmírně nebezpečného, nebo užitečného? Přední chirurg by tvrdil, že se jedná o užitečný nástroj, pokud je člověk vyškolený.

Šéf newyorské policie by přinesl statistiky lidí, kteří byli ubodáni.“ Vyplývá z toho jediné: „Nikoli látka sama, ale člověk je vinen jejím zacházením zlem, které umí způsobit.“

Zajímavé jsou také výsledky několika výzkumů zabývajících se využitím ketaminu při léčbě unipolární i bipolární deprese.

Doktor Páleníček z Národního ústavu pro duševní zdraví v rozhovoru pro portál Psychologie.cz řekl, že ketamin funguje velice dobře i v případech, kde dosavadní léčba selhala.

Depresi samozřejmě nelze léčit pouze ketaminem, nicméně by mohl být zajímavým doplňkem, zejména u pacientů v kritickém stavu se sebevražednými sklony. Běžná antidepresiva totiž začnou fungovat v řádu několika týdnů, a někdy tak může být pozdě.

Ještě v 70. letech minulého století se v opavské GALENĚ, státním podniku, legálně vyrábělo LSD. Byli jsme jediná země na světě, kde to bylo možné. Za komunismu v Československu probíhal také obsáhlý výzkum ohledně využití lysohlávek v psychiatrii.

Podílel se na něm také tehdejší primář psychiatrické léčebny v Sadské na Nymbursku Milan Hausner. Státní bezpečnost však začala uvažovat o zneužití lysohlávek při výsleších, což doktor Hausner odmítl, a výzkum tak skončil. Pak nastalo dlouhé ticho po psychedelické pěšině.

V současné době ale bádání opět rozkvétá. Národní ústav duševního zdraví se totiž účastní nového výzkumu britského startupu Compass Pathways, který oprášil myšlenku využívání psychedelik, v tomto případě psilocybinu, v léčbě psychických onemocnění.

Testovat se bude v osmi evropských zemích na pečlivě vybraných dobrovolnících, kterých se přihlásil rekordní počet. Pokud by vám to snad bylo líto a chtěli byste se do světů barev a iluzí podívat na vlastní pěst, buďte více než opatrní.

Pokud spucujete pytlík lysohlávek ve sklepě ve společnosti někoho, o kom si i za střízliva myslíte, že si po nocích představuje vaše tělo bez hlavy, moc si to neužijete. Raději počkejte, k čemu dojdou vědci.

Další informace a články o zdraví, duševních chorobách a jejich léčbě najdete zde.