Mladá žena usedá v roce 1937 k radiovému přijímači. Otočí knoflíkem a pak napjatě poslouchá. Čeká na další díl „U nás ve Springfieldu“. Napjatě poslouchá, jaké problémy budou hrdinové zase řešit.
Když se hlavní představitelka v jednom z dialogů zmíní o kvalitě jakési značky mýdla, utkví jí to v paměti. Seriál tím splní svůj účel.
Ve středověku ani na počátku novověku Evropané hygieně moc nedají. Teprve na konci 18. století pochopí, že čistota rovná se zdraví. Ty tam jsou doby, kdy se myli jenom jednou za několik týdnů, o svůj vzhled a zdraví se začínají starat. Nastává zlatý věk pro výrobce mýdla a kosmetiky.
Experimenty pro hebkou pokožku
Londýňan Andrew Pears (kolem 1770–1845), holič z bohaté čtvrti, si všímá, že jeho zákazníci chtějí dosáhnout alabastrové pleti. Jenže hrubá mýdla té doby pleť spíše ničí.
Pears proto se složením mýdlové směsi dlouze experimentuje a nakonec vytváří průsvitné tvarované mýdlo, po kterém se zákazníci mohou utlouct. Nejenom, že pěkně vypadá, ale zajistí hebkou pokožku.
Úspěch je spojený s reklamou
Výrobci mýdel, kosmetiky a čisticích prostředků dosahují úspěchy i díky reklamě. Firma A & F. Pears Ltd., založená roku 1862, vybírá v prvních letech 20. století „Miss Pears“, velvyslankyni své značky. Krásná žena propaguje jejich produkty.
Kosmetičtí výrobci rychle pochopí, že jejich úspěch na trhu je úzce svázaný právě s reklamou.
Rozhlasové scénky cílí na ženy
Skvělým médiem pro reklamu je už od 20. let 20. století rozhlas. S jeho rozšířením ve 30. letech 20. století se v něm začínají dramatické scénky na pokračování.
Firmy vyrábějící mýdla, kosmetické prostředky zjistí, že vysílání poslouchají hlavně ženy, které především patří mezi cílovou skupinu pro nákup jejich výrobků. Proto začnou tyto scénky sponzorovat.
Jejich tvůrci na oplátku vpašují jejich reklamu přímo do dialogů hlavních představitelů. Nekonečným seriálům scének se proto začne říkat „mýdlové opery“ a název už zůstane i pozdějším seriálům.