Krvavý diktátor Josif Stalin má na svědomí miliony mrtvých, osobně ovšem žádné popravy nevykonával.

Na špinavou práci měl své lidi, ať to byl slizký a bezcharakterní Lavrentij Berija nebo popravčí, který se dokonce zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejvýkonnější kat – Vasilij Blochin (*1895).

Do funkce hlavního popravčího v NKVD (Lidový komisariát pro vnitřní záležitosti, předchůdce KGB) jej v roce 1926 osobně vybral Stalin.

Blochin připravil o život většinu významných vězňů, kteří skončili na popravišti během velkého moskevského teroru mezi lety 1936 až 1939, například maršála Tuchačevského, či jednoho ze šéfů tajné policie Nikolaje Ježova.

Osobně také v roce 1940 popravil 7000 polských důstojníků v katyňském lese. Hrůzná mašinérie drtila nešťastné polské vlastence 28 nocí, Blochin tedy každou noc zabil 250 lidí, jednoho za tři minuty.

Vystudovaný ekonom Blochin si do katyňského lesa přivezl kufr s německými pistolemi Walther, které považoval za spolehlivější než sovětské zbraně.

Připravil si koženou řeznickou zástěru, vysoké boty, rukavice až po ramena, leteckou kuklu a brýle, to vše, aby si nezašpinil uniformu. Ve sklepě katyňské věznice NKVD byly dvě místnosti, kde Poláci končili svůj život.

Zajatce do nich vodili po jednom, v té první, červeně vymalované, byla nejdříve zkontrolována jejich totožnost, a poté jim Rusové svázali ruce za zády.

V další místnosti již čekal Blochin. Poslední pohled statečných polských důstojníků spočinul na dřevěných kládách, kterými byla místnost obložená, aby se nepoškodily stěny. Podlaha se zde svažovala a uprostřed ní byl kanálek, kterým odtékala krev.

Mrtvá těla polských vojáků pak byla odtud vyvlečena a naházena na korbu náklaďáku, který je poté zavezl k hromadným hrobům.

V roce 1945 se stal Blochin generálmajorem. I nadále se věnoval popravám, tato „práce“ jej dle svědectví příslušníků policie bavila. Jeho hvězda strmě padá ihned po Stalinově smrti v roce 1953. Je uvolněn ze služby a rok později je degradován.

3. 2. 1955 umírá, okolnosti jeho smrti dodnes nejsou zcela známy. Část historiků se přiklání k tomu, že spáchal sebevraždu. Pokud k tomu skutečně došlo, tak rozhodně ne kvůli tomu, že by se v něm hnulo svědomí.

Dobová svědectví tvrdí, že se nedokázal přenést přes skutečnost, že své milované „řemeslo“ již nemůže nadále vykonávat.