Pouhá vůně často stačí k oživení vzpomínky, kterou jsme již dlouhou dobu považovali za ztracenou. Tato „trvanlivost“ představuje jednu z charakteristik čichové paměti, která ji odlišuje od ostatních smyslových soustav. Jak přesně funguje?
Psychologové si dlouho mysleli, že čichová paměť pracuje stejným způsobem jako paměť zraková nebo sluchová. Ve skutečnosti ale srovnávací pokusy prokázaly, že čichová soustava se od ostatních velmi liší.
Pachy se ukládají do paměti převážně nevědomě spolu s kontextem, ve kterém byly zaznamenány. To také vysvětluje, proč vůně může vyvolat vzpomínku na událost, na niž člověk už dávno zapomněl.
Proč tomu tak je?
Čich reaguje na odlišné podněty prostředí, přenáší informace jinými cestami a zapojuje z velké části jiné vrstvy mozku než ostatní smysly. Za těmito rozdíly stojí skutečnost, že čich je nejstarším a nejjednodušeji strukturovaným smyslem.
Krátká trasa z receptorů do příslušné oblasti v mozku umožňuje snazší vytváření asociací mezi pachy a ostatními vjemy. Tyto asociace mají silný emocionální obsah a zároveň i delší trvání.
