Pandemie. Už jen samo slovo nahání hrůzu. Lidstvo je totiž velmi zranitelné, jak o tom svědčí i příklady ze současnosti, ať už se to je pandemii nemoci AIDS nebo o obavy z mutací ptačích chřipek. Naši předkové však byli ještě bezbrannější.
1. Aténský mor
Kde: Řecko
Kdy: 5 st. př. n. l.
Již lidé ve starém Řecku se potýkali s přízrakem jménem mor. Jedna z nejhorších epidemií zasáhla Athény během Peloponéských válek v roce 430 př. n. l. V době, kdy Atéňané čelili tlaku Sparty, vystoupil proti nim nový nepřítel.
Někteří historici hovoří o neštovicích či spalničkách či bubonické formě moru, avšak nejnovější výzkumy ukazují, že epidemii měl na svědomí tyfus. Chorobě podlehla třetina obyvatel Atén, včetně jejich vůdce Perikla.
2. Antoniniánský mor
Kde: Řím
Kdy: 165–180
3. Justiniánský mor
Kde: Východní Středomoří
Kdy: 6. století
100 milionů lidí celkem a 5 000 každý den. Tolik lidí podlehlo jedné z nejhorších pandemií v historii. Justiniánský mor vypukl roku 541 v Etiopii a odtud se pak přes Egypt valil po Středomoří, ba dokonce se dostal až do Irska.
Byzantská říše byla v té době výrazně oslabena, z čehož těžily okolní nomádské kmeny. Jedním z důsledků pandemie byl i rozmach islámu ve východním Středomoří, kterému Byzanc nemohla čelit.
4.Černá smrt
Kde: Evropa a Asie
Kdy: polovina 14. století
Vysoká horečka, krvácející vředy a téměř jistá smrt. Epidemii moru, která stála život až 200 milionů lidí, zavlekli do Evropy italští námořníci.
Její původ je zřejmě třeba hledat v mongolské říši, avšak dokázala zdecimovat i Evropu, kterou připravila o plnou třetinu obyvatel.
5. Neštovice
Kde: Amerika
Kdy: 15. a 16. století
Od roku 1492, kdy Kryštof Kolumbus doplul do Ameriky, historici počítají novověk. Dávné americké kultury by však tento letopočet asi nejraději vymazaly z dějin.
Evropané původním obyvatelům Ameriky příliš mnoho dobrého nepřivezli a jedním z nejhorších „darů“ byly neštovice. Ty zdecimovaly jak inckou, tak aztéckou říši.
6.Tyfus
Kde: Evropa
Kdy: 17.–20. století
Jako by válečné utrpení nestačilo, ve chvílích, kdy na bojištích i v zázemí umíraly tisíce lidí, svou šanci vycítila choroba jménem tyfus.
Například Napoleonův podnik, na jehož konci měla být porážka Ruska, stál život téměř 600 000 francouzských vojáků, z nichž ovšem dvě třetiny nepadly v boji, nýbrž zemřeli právě na tyfus.
Ve chvíli, kdy se opět rozhořela válečná vřava, tyfus se ihned chytil své příležitosti. Mimo jiné se stal jedním z největších zabijáků v nacistických koncentračních táborech.
7. Třetí morová pandemie
Kde: Čína
Kdy: druhá polovina 19. století
Morové pandemie zdaleka nejsou jen výsadou středověku. Třetí nejhorší morová pandemie, která podle své síly získala i jméno, vypukla v padesátých letech 19. století. Její epicentrum bylo v Číně, odkud se postupně šířila i na ostatní kontinenty. Jen v Číně a Indii zabila 12 milionů lidí.
8. Cholera
Kde: Severní polokoule
Kdy: 19. a 20. století
Biblických sedm ran morových se dočkalo svého zhmotnění mezi lety 1816 a počátkem 60. let 20. století. Jen mor byl nahrazen neméně závažnou cholerou.
Zdravotníci v tom období napočítali skutečně sedm epidemií cholery, kdy zpravidla ohnisko nemoci bylo v Indii a odtud se nákaza šířila do Evropy a Severní Ameriky. Jen mezi lety 1816 až 1860 padlo v Indii za oběť choleře 40 milionů lidí.
9. Španělská chřipka
Kde: Celý svět
Kdy: 1918–1920
První světová válka, dosud nejkrutější konflikt v dějinách, se chýlila ke konci, avšak lidstvo si nemohlo oddechnout. Původně jeden z typů ptačích chřipek zahubil více lidí než boje ve velké válce. Odhady se pohybují mezi 50 až 100 miliony lidí.
A proč nese název španělská, když byla poprvé zaznamenána v Číně? Španělsko jako neutrální stát o ní otevřeně informovalo, kdežto válčící strany na její průběh uvalily embargo.
10. Malárie
Kde: Tropy, subtropy
Kdy: Průběžně
Již podle starých letopisů zákeřná malárie útočila během antiky a její řádění trvá dodnes, každý rok ji podlehne milion lidí. Obvykle se omezuje na tropické či subtropické oblasti, avšak občas lidstvo trápí i jinde.
Malárie několikrát zasáhla do lidských dějin, například během občanské války v USA jí podlehlo na milion lidí a vůči malárii odolnějším jižanům umožnila déle se bránit silám Unie. Malárie byla i jedním z faktorů, který přispěl k pádu Římské říše.
