Pandemie. Už jen samo slovo nahání hrůzu. Lidstvo je totiž velmi zranitelné, jak o tom svědčí i příklady ze současnosti, ať už se to je pandemii nemoci AIDS nebo o obavy z mutací ptačích chřipek. Naši předkové však byli ještě bezbrannější.

1. Aténský mor

Kde: Řecko

Kdy: 5 st. př. n. l.

Již lidé ve starém Řecku se potýkali s přízrakem jménem mor. Jedna z nejhorších epidemií zasáhla Athény během Peloponéských válek v roce 430 př. n. l. V době, kdy Atéňané čelili tlaku Sparty, vystoupil proti nim nový nepřítel.

Někteří historici hovoří o neštovicích či spalničkách či bubonické formě moru, avšak nejnovější výzkumy ukazují, že epidemii měl na svědomí tyfus. Chorobě podlehla třetina obyvatel Atén, včetně jejich vůdce Perikla.

2. Antoniniánský mor

Kde: Řím

Kdy: 165–180

3. Justiniánský mor

Kde: Východní Středomoří

Kdy: 6. století

100 milionů lidí celkem a 5 000 každý den. Tolik lidí podlehlo jedné z nejhorších pandemií v historii. Justiniánský mor vypukl roku 541 v Etiopii a odtud se pak přes Egypt valil po Středomoří, ba dokonce se dostal až do Irska.

Byzantská říše byla v té době výrazně oslabena, z čehož těžily okolní nomádské kmeny. Jedním z důsledků pandemie byl i rozmach islámu ve východním Středomoří, kterému Byzanc nemohla čelit.

4.Černá smrt

Kde: Evropa a Asie

Kdy: polovina 14. století

Vysoká horečka, krvácející vředy a téměř jistá smrt. Epidemii moru, která stála život až 200 milionů lidí, zavlekli do Evropy italští námořníci.

Její původ je zřejmě třeba hledat v mongolské říši, avšak dokázala zdecimovat i Evropu, kterou připravila o plnou třetinu obyvatel.

5. Neštovice

Kde: Amerika

Kdy: 15. a 16. století

Od roku 1492, kdy Kryštof Kolumbus doplul do Ameriky, historici počítají novověk. Dávné americké kultury by však tento letopočet asi nejraději vymazaly z dějin.

Evropané původním obyvatelům Ameriky příliš mnoho dobrého nepřivezli a jedním z nejhorších „darů“ byly neštovice. Ty zdecimovaly jak inckou, tak aztéckou říši.

6.Tyfus

Kde: Evropa

Kdy: 17.–20. století

Jako by válečné utrpení nestačilo, ve chvílích, kdy na bojištích i v zázemí umíraly tisíce lidí, svou šanci vycítila choroba jménem tyfus.

Například Napoleonův podnik, na jehož konci měla být porážka Ruska, stál život téměř 600 000 francouzských vojáků, z nichž ovšem dvě třetiny nepadly v boji, nýbrž zemřeli právě na tyfus.

Ve chvíli, kdy se opět rozhořela válečná vřava, tyfus se ihned chytil své příležitosti. Mimo jiné se stal jedním z největších zabijáků v nacistických koncentračních táborech.

7. Třetí morová pandemie

Kde: Čína

Kdy: druhá polovina 19. století

Morové pandemie zdaleka nejsou jen výsadou středověku. Třetí nejhorší morová pandemie, která podle své síly získala i jméno, vypukla v padesátých letech 19. století. Její epicentrum bylo v Číně, odkud se postupně šířila i na ostatní kontinenty. Jen v Číně a Indii zabila 12 milionů lidí.

8. Cholera

Kde: Severní polokoule

Kdy: 19. a 20. století

Biblických sedm ran morových se dočkalo svého zhmotnění mezi lety 1816 a počátkem 60. let 20. století. Jen mor byl nahrazen neméně závažnou cholerou.

Zdravotníci v tom období napočítali skutečně sedm epidemií cholery, kdy zpravidla ohnisko nemoci bylo v Indii a odtud se nákaza šířila do Evropy a Severní Ameriky. Jen mezi lety 1816 až 1860 padlo v Indii za oběť choleře 40 milionů lidí.

9. Španělská chřipka

Kde: Celý svět

Kdy: 1918–1920

První světová válka, dosud nejkrutější konflikt v dějinách, se chýlila ke konci, avšak lidstvo si nemohlo oddechnout. Původně jeden z typů ptačích chřipek zahubil více lidí než boje ve velké válce. Odhady se pohybují mezi 50 až 100 miliony lidí.

A proč nese název španělská, když byla poprvé zaznamenána v Číně? Španělsko jako neutrální stát o ní otevřeně informovalo, kdežto válčící strany na její průběh uvalily embargo.

10. Malárie

Kde: Tropy, subtropy

Kdy: Průběžně

Již podle starých letopisů zákeřná malárie útočila během antiky a její řádění trvá dodnes, každý rok ji podlehne milion lidí. Obvykle se omezuje na tropické či subtropické oblasti, avšak občas lidstvo trápí i jinde.

Malárie několikrát zasáhla do lidských dějin, například během občanské války v USA jí podlehlo na milion lidí a vůči malárii odolnějším jižanům umožnila déle se bránit silám Unie. Malárie byla i jedním z faktorů, který přispěl k pádu Římské říše.