Z Madagaskaru se právě teď šíří do světa obě vražedné formy moru, plicní i dýmějový. V květnu 2017 se v Česku objevila po 15 letech cholera, o měsíc dříve udeřila na Moravě epidemie spalniček.
Chřipkový virus neustále mutuje, každý rok mu podléhá stále více lidí. Bude za koncem lidstva stát vražedná epidemie?
Plicní mor
O co jde: jedna z forem moru, smrtelné nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis. Přenáší se kapénkovou infekcí přímo z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější než ostatní dvě formy, septická i dýmějová.
Kosil všechny, bohaté i chudé. Morové sloupy dodnes vidíme na náměstí českých a moravských měst jako memento, že „černá smrt“ znamenala pro naše předky hrůzu všech hrůz. Kolem roku 1348 vyhladila pandemie moru polovinu evropské populace.
Obrovské ztráty ale tehdy zaznamenala také Indie a Čína. Mor tehdy zásadně ovlivnil celou společnost.
Riziko rozšíření nákazy je obrovské
Na podzim 2017 ožila děsivá noční můra. Plicní mor se rozšířil na ostrově Madagaskar, kde úřady potvrdily stovky pacientů. Mor je ale vysoce nakažlivý, a tak se může snadno rozšířit do dalších částí světa.
Světová zdravotnická organizace zaznamenala na Madagaskaru v polovině října 231 lidí nakažených plicním morem, nejméně dvacet lidí zemřelo. „Riziko rozšíření nákazy je obrovské.
Zatím jen na národní úrovni, ale mor už se objevil v několika městech, což je jen začátek,“ upozornila Světová zdravotnická organizace.
Tuberkulóza
O co jde: infekční onemocnění způsobené bakteriemi Mycobacterium tuberculosis. Nemoc napadá většinou plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem.
Některé nemoci se tváří jako téměř vymýcené, ale zdaleka tomu tak není. Například tuberkulóza. V posledních letech stále přibývá případů nakažených zmutovanými bakteriemi, které jsou čím dál odolnější proti nejnovějším lékům.
Při rozborech DNA starověkých mumií byly zjištěny důkazy, že tuberkulózou trpěli už staří Egypťané před 5000 lety. Třebaže zejména v minulém století vědci v boji s tuberkulózou slavili velké úspěchy, nemoc je stále rozšířená i dnes. Ročně se nakazí několik milionů lidí.
HIV a tuberkulóza, smrtící kombinace
Dnes na tuberkulózu zahyne minimum nakažených, nemoc díky plošnému očkování v Evropě téměř vymizela. Pokud dnes tuberkulóza zabíjí, tak téměř vždy ve spojení s virem HIV. A to z důvodu, že virus postupně snižuje imunitu nakaženého.
Tuberkulózu pak nezastaví ani očkování. „Riziko nakažení tuberkulózou je 26-31x vyšší u lidí s infekcí HIV. V roce 2014 se objevilo 9 600 000 nakažených tuberkulózou, z toho 1 200 000 bylo HIV pozitivních,“ informuje Světová zdravotnická organizace. Nejvíce smrtelných případů se vyskytuje v Africe, Indii a Číně.
Cholera
O co jde: nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je bakterie Vibrio cholerae. Přenáší se nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebo potravinami.
Dlouho se už zdálo, že cholera je nemocí minulosti. Jenže počátkem 60. let minulého století se v Indonésii objevil nový kmen této choroby, a od té doby na ni opět zemřely tisíce lidí. Hlavně v oblastech, kde jsou lidé na štíru s hygienou.
V roce 2013 se například po mnoha letech rozšířila na Kubě. V řadě případů cholera nemusí být smrtelná. Než se ale zlepšily obecně hygienické podmínky a než vědci přišli na to, že se nemoc šíří kontaminovanou vodou, patřila k největším metlám lidstva.
Choleru způsobuje střevní bakterie Vibrio cholerae. Původem je zřejmě z Indie, počátkem 19. století se ovšem rozšířila do značné části světa a následovaly skutečné pandemie, které zabily miliony lidí.
120 000 mrtvých
Nemoc způsobuje prudké průjmy, pacienta pak zabíjí extrémně silná dehydratace. Bakterie Vibrio cholerae se šíří vodou kontaminovanou fekáliemi. České země zažily několik epidemií cholery.
Poprvé byla nemoc na území Česka zaznamenána roku 1832. Znovu ji historické prameny popisují během prusko-rakouské války v roce 1866. Tehdy na choleru zemřelo v Rakousku-Uhersku 120 000 lidí. Úmrtnost byla tehdy až 50 %, dnes nepřežije méně než 1 % nemocných.
Spalničky
O co jde: virové infekční onemocnění provázené charakteristickou vyrážkou. Původcem je virus spalniček, jehož přirozeným hostitelem je výhradně člověk. Nákaza se šíří vzdušnou cestou – kapénkami.
V dubnu 2017 v Česku vypukla epidemie spalniček. 38 případů evidovali hygienici jen v Moravskoslezském kraji, nové rychle přibývaly. Šlo se o nejsilnější epidemii spalniček za poslední roky. Odborníci se navíc obávají, že situace lepší jen tak nebude.
Epidemie se totiž šíří Evropou. Nejhůře je na tom Rumunsko, kde již na spalničky zemřelo 17 lidí.
Odpor k očkování podporuje epidemii
Epidemiologové tvrdí, že pokud je očkováno 95 % populace, šíření viru se zastaví. V Česku se proočkovanost pohybuje podle vakcinologa Romana Prymuly právě okolo tohoto podílu.
„Ale vzhledem k tomu, že narůstá odpor některých skupin k očkování, onemocnění se může šířit,“ řekl Prymula. V roce 2016 bylo v celém Česku podle údajů Státního zdravotního ústavu evidováno jen 7 případů onemocnění spalničkami.
Mimořádně velký počet nemocných byl v Česku v roce 2014, kdy bylo zaznamenáno 222 případů. Tehdy to zapříčinily spalničky dovezené z Indie.
Chřipka
O co jde: nakažlivá nemoc způsobená tzv. RNA virem z čeledi Orthomyxoviridae. Rychle se šíří světem v sezónních epidemiích.
Genetické změny ve viru způsobily ve 20. století už několik chřipkových epidemií nebo dokonce pandemií, kterým podlehly milióny lidí.
Psal se rok 1918, velká část světa si oddechla po konci světové války, která přinesla miliony mrtvých – a náhle se objevila další katastrofa.
Takzvané „španělské“ chřipce roku 1918 podlehlo jen během několika prvních měsíců na starém kontinentu na 20 000 000 lidí. Působila ovšem i v dalších částech světa a odhad celkového počtu obětí kolísá mezi 50 až 100 miliony lidí. Lze ji označit za zatím největší pandemii v lidské historii.
Zmutovaný virus neustále zabíjí
Na běžnou chřipku přitom standardně umírají ročně desetitisíce lidí. Předpokládá se však, že chřipka roku 1918 nebyla onou „klasickou“, nýbrž šlo o zmutovanou variantu, o virus H1N1, jak dnes označujeme „prasečí“ chřipku.
Pandemie z roku 1918 do roka skončila, virus opět zmutoval v jinou formu, tentokrát už ne smrtelnou. Vědci předpokládají, že valná část lidstva má v sobě určitý stupeň imunity vůči této chřipce děděný od předků, kteří pohromu přežili.
AIDS
O co jde: Syndrom získaného selhání imunity je soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Nemoc byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a od té doby se jí nakazily desítky milionů lidí.
Nejhůře postižené jsou některé africké státy. Přestože se léky na tlumení HIV/AIDS neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává téměř vždy nevyléčitelnou a smrtelnou.
Od svého objevení před necelými 40 lety syndrom zabil kolem 30 000 000 lidí. Šíří se krví či spermatem – proto spousta lékařů i politiků tvrdě kritizuje katolickou církev, která zakazuje křesťanům používat kondomy.
Nakazit se lze také v nemocnici při transfuzi, obzvláště nebezpečné je používání nesterilních jehel narkomany. Vědci předpokládají, že virus „přeskočil“ z opice na člověka v Africe někdy v polovině minulého století.
Žádný účinný lék proti AIDS lidstvo zatím nemá. Některé léky ovšem mohou nástup nemoci výrazně zpomalovat. Ve výzkumu antivirotik se výrazně uplatnil například i český vědec Antonín Holý.
40 000 000 nakažených
Šíření pandemie AIDS je jedním z hlavních problémů řady rozvojových zemí. Na světě je dnes okolo 40 000 000 nakažených, 3/4 z nich žijí v subsaharské Africe. V některých afrických zemích je nakažena i 1/4 populace.
Silně postižena je také jižní Asie, zejména Indie, v Evropě pak země bývalého Sovětského svazu. Největší počet nakažených HIV žije v Jižní Africe, Nigérii a Indii. Díky masové migraci se epidemie ve velkém šíří i do Evropy.
Hlavní příčinou nové vlny nárůstu počtu nakažených ve Velké Británii jsou afričtí imigranti.
Malárie
O co jde:
je způsobena Plasmodii (česky zimničky, parazitickými prvoky kmene Apicomplexa), jejich přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles. Ročně malárii podlehne více než milion nemocných, většina obětí žije v tropické a subsaharské Africe.
Podle odhadů mohla malárie zabít až polovinu lidí, co kdy žili. I dnes představuje obrovský problém, ročně na malárii zemře jen v subsaharské Africe více než 1 000 000 lidí. Několik úmrtí každý rok zaznamenávají i Spojené státy.
Malárii způsobují prvoci rodu Plasmodium a přenášejí ji komáři, kteří sají lidskou krev. I proto došlo k velkému poklesu rozšíření nemoci při používání DDT (přípravek na hubení hmyzu). Jenže komáři už vůči insekticidům získali odolnost.
Největší zabiják dneška
S malárií přitom žije člověk už nejméně 4000 let, tehdy její následky zaznamenali řečtí autoři. Trpělo jí například i 80 % všech dělníků při stavbě Panamského průplavu počátkem 20. století.
Za 2. světové války měla malárie v Tichomoří na svědomí smrt několika desítek tisíc amerických vojáků – totéž lze předpokládat o japonských ztrátách. Na malárii umírají ročně až 3 000 000 lidí, z toho 90 % v Africe.
Pravé neštovice
O co jde: virová onemocnění projevující se vyrážkou a strupy na kůži. Existují různé typy této choroby. Nejznámější jsou pravé neštovice, plané neštovice a hovězí dobytek napadající kravské neštovice.
Pravé neštovice jsou vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností. U některých kmenů se blíží dokonce 100 %. Jsou výjimečnou chorobou: podařilo se ji totiž zcela vymýtit.
Poslední případ pravých neštovic byl zaznamenán v roce 1977. Dne 8. 5. 1980 byly pravé neštovice prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené. Ještě v roce 1967 přitom onemocnělo 15 000 000 lidí a 2 000 000 z nich zemřelo.
Kde se dodnes uchovává smrtící virus?
Předtím rokem 1980 patřily pravé neštovice k největším metlám lidstva. Jen ve 20. století zabily podle odhadů až 500 000 000 lidí.
Pravé neštovice byly také ničivou pohromou pro jihoamerické indiány, když začali jejich kontinent dobývat španělští konkvistadoři.
Zatímco pro Evropany choroba nebyla vždy smrtelná, populace Indiánů byla v klíčových oblastech během několika desítek let zredukována o 90 %. Dnes mají uchovávat virus pravých neštovic jen dvě laboratoře na světě – jedna v USA, druhá v Rusku.
Prý pro případ, že by se někde nemoc objevila, aby bylo možné namnožit účinnou vakcínu. Skeptici varují, že viru by se dalo vojensky zneužít.
Skvrnitý tyfus
O co jde: závažné infekční onemocnění způsobené parazitem Rickettsia prowazekii. Skvrnitý tyfus je přenášen vší šatní, blechou, klíštětem a krví nemocného.
Horečky způsobené touto nemocí vedou k poruchám krevního oběhu, zápalům plic, selhání ledvin či srdce. Mikrobi si libují ve špíně, a proto se v minulosti šířil tyfus především při válečných taženích ve vojenských táborech. Často ovlivnil i výsledek války.
Když se například Španělé pokoušeli už koncem 15. století vyhnat z Evropy Maury, při obléhání tehdy maurské Granady zdecimovala epidemie tyfu španělské síly z 25 000 vojáků na pouhých 8000. A bylo po válce.
Kde propukaly velké epidemie
Epidemie skvrnitého tyfu řádily v Evropě během Anglické občanské války, třicetileté války a napoleonských válek. Během ústupu z Ruska v roce 1812 zemřelo více francouzských vojáků na skvrnitý tyfus než bylo zabito Rusy.
Velká epidemie zasáhla Irsko v letech 1826–1829, další v době Velkého hladomoru v letech 1846–1849. Irský tyfus se přenesl i do Anglie, kde zasáhl bez rozdílu všechny sociální třídy.
V Kanadě zabila tyfová epidemie mezi lety 1847 a 1848 více než 20 000 lidí, především irských emigrantů, kteří s sebou přinesli chorobu na lodích. Lepší hygiena a vývoj vakcíny proti tyfu během 2. světové války ve vyspělých zemích nebezpečí tyfu eliminovaly. Nicméně stále hrozí v Jižní Americe, Asii i Africe.