Domů     Mikroskop: Přístroj, bez kterého se věda neobejde!
Mikroskop: Přístroj, bez kterého se věda neobejde!
11.1.2018

Lidské oko je skvělý orgán na vnímání světa kolem nás. Ovšem i ono má své meze, evoluce nám dala do vínku to, že některé věci prostě nespatříme. Táž evoluce však člověku darovala mozek, který dokáže neskutečné zázraky.

Aby člověk dohlédl ke hvězdám, vynalezl dalekohled. A aby mohl zkoumat věci nepatrné, pouhým okem neviditelné, na to si stvořil mikroskop.

Zdravé lidské oko umí rozlišit ve vzdálenosti pětadvaceti centimetrů od oka dva body, vzdálené od sebe čtvrtinu milimetru. Menší objekty jsou už pod naši rozlišovací schopnost. Je jasné, že první drobnohledy nebyly nijak složité.

Podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v Holandsku Zacharias Jansen. V roce 1610 se na základě Jansenovy konstrukce stejným problémem zabýval i proslulý Galileo Galilei.

Jeden z jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek, jehož práce patřily k vrcholům mikroskopického pozorování 17. století.

Významné bylo dílo Roberta Hooka Micrographia, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Jako první zahájila výrobu mikroskopů firma Carl Zeiss v roce 1847.

Mikroskop je pomocníkem především v přírodovědných a technických oborech.
Mikroskop je pomocníkem především v přírodovědných a technických oborech.

Elektronový mikroskop je vlastně obdobou optického mikroskopu, kde jsou fotony nahrazeny elektrony a optické čočky elektromagnetickými čočkami, což je v podstatě vhodně tvarované magnetické pole. Jeho vynálezcem byl německý vědec Ernst Ruska.

Na jakém principu elektronová mikroskopie vlastně pracuje? Místo světelných paprsků jsou zde využity svazy urychlených elektronů. Vlnová délka tohoto svazku je přitom výrazně nižší než vlnová délka klasického světla.

Zdrojem proudu elektronů je kovová katoda, která po rozžhavení vysílá elektrony urychlované elektrickým polem o napětí 50 – 200kV. Zrychlený, usměrněný proud elektronů „proběhne“ vakuem (vzduch by ho pochopitelně brzdil) a vzorkem, který chce badatel zkoumat.

Vzorek je samozřejmě tvořen molekulami a atomy, a část elektronů ze svazku se od něj odrazí. Magnetová čočka je pak znovu soustředí k sobě a tím se vytvoří cosi na způsob stínového obrazu.

K jeho zviditelnění se u zdokonalených typů elektronových mikroskopů využívá stejného principu, na jehož základě vzniká obraz na monitoru počítače.

Elektronový mikroskop našel využití v mnoha oborech lidské činnosti. V automobilovém průmyslu se využívá například při zkoumání kvality karoserií. Ale nejen tam. Velice vhodný je při testech přísad do paliv a maziv.

Zde se skutečně jedná o každou molekulu a zkoumání různých vrstev by bez pomoci elektronového mikroskopu nebylo možné.

Aby bylo mazivo opravdu funkční, je nutné, aby se pomocí přísady vytvořil jakýsi tenký koberec, ke kterému se uhlovodíkové mazivo pevně naváže.

Tato vrstva se na svém místě udrží i v případě, že vrstva oleje se setře a její „tloušťka“ se měří právě elektronovým mikroskopem.

Co jiného lze zjistit pomocí drobnohledu na této vrstvě? Třeba to, že ji tvoří molekuly o osmi až patnácti atomů uhlíku. Není to mnoho, ale kupodivu, tato vrstva je velmi odolná. Tyto molekuly pronikají do nepatrných trhlinek na kovovém povrchu.

Při použití správné přísady nedochází k chemickému působení látky na kov. To v praxi znamená, že když se po nějaké době vrstva přece jen setře, kov se nijak nezmění a zůstává v původním stavu.

Při testech byla vzniklá vrstva změřena pomocnou metodou galvanického nánosu niklu. Na klikový hřídel byla nanesena přísada a poté byl příčně rozřezán a zkoumán elektronovým mikroskopem. Vyvolané fotografii jasně prokázaly existenci ochranné vrstvy.

Elektromagnetická čočka je v podstatě cívka, která vytváří vhodně tvarované magnetické pole.
Elektromagnetická čočka je v podstatě cívka, která vytváří vhodně tvarované magnetické pole.

Člověk je tvor zvídavý a s oblibou zkoumá věci kolem sebe.

Elektronová mikroskopie vedla k vytvoření revolučního skenovacího tunelového mikroskopu, který vznikl ve švýcarských laboratořích společnosti IBM. Díky němu lze zkoumat povrch hmoty, jehož rozměr nepřesahuje jeden nanometr. Využití se nabízí samo: nanotechnologie nebo třeba konstrukce polovodičů.

Ostatně, už v roce 1959 vyslovil americký fyzik a pozdější laureát Nobelovy ceny Richard Feynman svou vizi budoucnosti:

„Veškeré informace, které člověk pečlivě shromáždil ve všech knihách světa, mohou být zapsány na krychličku o hraně jen asi 0,1 milimetru.“ Tehdy se mu možná leckdo smál, ale v současnosti se jeho slova již tak nereálná nezdají.

Nanotechnologie dobývají svět, ovšem nelze zapomínat na to, že bez elektronového mikroskopu by si lidstvo o nanotechnologiích mohlo nechat jen zdát.

Elektronový mikroskop nachází využití i v oblastech, kde by to možná ne každý čekal. Například v kriminalistice. Při výstřelu z pistole na rukou střelce ulpí povýstřelová zplodina.

Dříve by ji nebylo možné najít, elektronový mikroskop ji však bezpečně odhalí a s ním i možného pachatele, kterého nezachrání ani to, když si ruce bude poté mýt třeba dvě hodiny. Nebo jiný příklad.

Policisté mohou pomocí elektronového mikroskopu zjistit, zda v době nehody reflektory automobilu svítily či nikoliv. Mikroskop totiž odhalí i natavenou částečku skla ve vlákně žárovky.

Bourec morušový pod elektronovým mikroskopem.
Bourec morušový pod elektronovým mikroskopem.

Elektronový mikroskop samozřejmě využívají i biologové. Němečtí a švýcarští vědci díky němu zjistili, co pavoukům umožňuje udržet se vzhůru nohama na stropě.

Posvítili si mikroskopem na skákavku a objevili, že tento druh pavouka má na sobě ohromné množství miniaturních chloupků, které by udržely i 173násobek její váhy.

Z výsledků tohoto výzkumu se mohou vyvinout nové vysoce přilnavé technologie, aniž by bylo nutné použít lepidlo.

Nejčerstvějším případem, kdy jim biologům jejich práci elektronový mikroskop pomohl, byl výzkum brouka řádu Cyphochilus, který žije v jihovýchodní Asii. Tento brouk se pyšní nejbělejší bílou barvou na světě.

Žije totiž na houbách a proto je pro něj toto zbarvení nejvhodnější. Vědcům dlouho vrtalo hlavou, co tato bělost způsobuje. Rozřešení této záhady neposkytl nikdo jiný než elektronový mikroskop.

Krovky brouka tvoří šupinky nahodilé struktury, jež jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, tedy pět milióntin milimetru.

Tato nepravidelná vnitřní struktura a prostory mezi jednotlivými částicemi, které tvoří šupiny, způsobují, že se světelné vlny rozptylují do všech směrů. Že je to jen výstřelek potřeštěných vědců? Nikoliv.

Pokud by se totiž lidem podařilo schopnost brouka napodobit, šlo by třeba vyrábět za nižších nákladů účinnější krycí barvy, jejichž množství by ve srovnání s nynějšími pokrylo dvojnásobnou plochu.

Larva komára.
Larva komára.

Současný elektronový mikroskop se svým principem ani příliš neliší od svého dědečka, který vznikl před padesáti lety. Ale každá jeho součástka prodělala bouřlivý vývoj. Zdroj elektronů používá stále častěji autoemisní katodu místo termoemisní.

Jejich vývoj však stále trvá. Současný prozařovací elektronový mikroskop se používá především ve dvou dosti rozdílných aplikačních směrech: v materiálovém výzkumu a ve studiu biologických objektů. Elektronovému mikroskopu ještě zdaleka neodzvonilo.

V současnosti tento přístroj jednoduše nemá konkurenci při studiu molekulární případně atomární struktury biologických i neživých objektů. A nejen to, řada technologických pracovišť pracuje na jeho zdokonalení.

Současně je pravděpodobné, že by mohlo být nalezeno řešení elektronového mikroskopu, vyhovujícího studiu biologických struktur, zejména výrazným snížením energie elektronů. V každém případě není možné považovat vývoj elektronového mikroskopu za ukončený.

Je samozřejmě nesnadné odhadnout, jak bude elektronový mikroskop v budoucnu vypadat a kdy jeho zdokonalené verze využijí vědci a technologové v praxi. Podle odborníků, kteří se daným problémem zabývají, by však k tomu mělo dojít v řádech roků.

Foto: NetDoctor, unr, quora, Hitachi
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
historie
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rozcvička pro paměť
panidomu.cz
Rozcvička pro paměť
Trénovat, trénovat, trénovat… To jsou tři nejdůležitější způsoby, jak si i do vysokého věku uchovat svěží mozek a perfektní paměť. A existují i další. Náš mozek má jednu unikátní vlastnost. Je plastický. Co to znamená? Nedávné studie jasně prokázaly, že se mozek vyvíjí i v dospělosti, a to prakticky až do posledního dne života. To bylo
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
enigmaplus.cz
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
Rituální vraždy a lidské oběti bohům jsou charakteristické pro mnohé kultury v pravěku. Ale lze na ně narazit i v moderní době. Tradice rituálních vražd je u některých kultů stále živá a neodradí ji a
Nazar: Oko proti zlých pohledům
epochalnisvet.cz
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa! V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných,
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
historyplus.cz
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
Přesily se nezaleknou. V bitvě u slezské Lehnice 20 000 mongolských lučištníků na koních roku 1241 rozpráší třicetitisícové vojsko křesťanů. V Evropě diví kočovníci, kteří se přemísťují z místa na místo závratnou rychlostí, vyvolají paniku.   Rychlí a nezávislí Proženou se celou Asií jako vítr. Denně mohou urazit až 160 kilometrů. Za takovou rychlost mongolští
Řezy s drobenkou
tisicereceptu.cz
Řezy s drobenkou
Ještě předtím, než nanesete na těsto tvarohovou náplň, potřete ho džemem. Ingredience Na těsto 300 g hladké mouky 150 g změklého másla 1 vejce 100 g cukru 1 lžička nastrouhané citronové k
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
21stoleti.cz
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku V
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Vynutí si Krejčíková svatbu?
nasehvezdy.cz
Vynutí si Krejčíková svatbu?
Jsou už mnoho let zasnoubeni, přesto se krásná Aneta Krejčíková (32) veselky stále nedočkala. Povídá se, že už toho má dost a rozhodla se jednat. Jednou už se prý blondýnka ze seriálu Ulice se svým p
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
iluxus.cz
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
Už téměř 35 let představuje hodinářství Koscom synonymum pro spolehlivost a kvalitu v oblasti péče o hodinky, a to nejenom mechanické. S blížícími se oslavami výročí se vedení společnosti rozhodlo svo
Nepečený borůvkový cheesecake
nejsemsama.cz
Nepečený borůvkový cheesecake
Sladkost, kterou budete muset připravovat každou neděli. Ingredience: ● 130 g sušenek (Lotus, Club nebo Bebe) ● 60 g másla ● 500 g mascarpone ● 200 g sýru Philadelphia ● 200 g vysokotučné smetany ● 120 g moučkového cukru ● 200 g borůvek (nebo jiného bobulového ovoce) Postup: Rozdrťte sušenky. Můžete je dát do igelitového sáčku a paličkou je nadrtit nebo vám pomůže kuchyňský robot. Nadrobno
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
skutecnepribehy.cz
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina