Domů     Opravdu mohli Izraelité překročit Rudé moře?
Opravdu mohli Izraelité překročit Rudé moře?
14.4.2015

Podle Bible unikli Židé před staletími z egyptské poroby, k čemuž jim pomohl legendární Boží zásah. Může mít slavný mýtus nějaký reálný základ?

Na základě biblické tradice je izraelský lid ve starověku utiskován a zotročován v Egyptě. Bůh se však jednoho dne nad svým vyvoleným národem slituje a pověří proroka Mojžíše, aby Židy ze zajetí vyvedl.

Mocný egyptský faraon však odmítá své otroky propustit. Přesvědčí jej až 10 egyptských ran čili přírodních pohrom, jež na Zemi za trest Bůh sešle. Hrdý panovník nemá jinou možnost než ustoupit a Izraelité se vydávají na cestu.

Nedodrží slib

Faraon nicméně poruší svůj slib a vydává se prchající Hebrejce povraždit. Dostihne je u břehů Rudého moře. „I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc.

reklama

Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po souši, a vody jim byly jako zeď, po pravé i po levé straně. A honíce je Egyptští, vešli za nimi doprostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho,“ píše se ve Starém zákoně.

Zatvrzelý vládce Egypta se svojí armádou posléze zahyne v rozbouřené vodě a Židé jsou zachráněni. Příběh je zpravidla teology interpretován jako přechod ze špatné minulosti do zářivé budoucnosti.

Motiv rozpolcení vod je zároveň symbolem vítězství řádu nad chaosem a objevuje se i v mnoha jiných kulturách.

Hospodina zastoupí vítr!

Historiky ovšem dlouhá léta trápí zásadní otázka. Mohl se izraelský exodus skutečně odehrát tak, jak je popisován v Tóře? Objasnění zapeklitého případu se přiblíží v roce 2010 američtí vědci z Národního centra pro atmosférický výzkum.

Ti provedou počítačovou simulaci neobvyklého jevu a dochází k šokujícímu zjištění.

Působením prudkého větru opravdu mohl ve vodě vzniknout jakýsi pozemní most, jenž uprchlíkům umožnil přejít přes naplavené bahno do bezpečí. Když na druhý den dorazilo egyptské vojsko, voda se vrátila zpět a způsobila jeho zánik.

K „zázračné“ události však podle všeho nedošlo na březích Rudého moře, ale v severovýchodní oblasti Nilské delty, která disponuje odpovídajícími povětrnostními podmínkami.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Historie
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
Už jste byli na slavném Trafalgarském náměstí v Londýně? Jméno dostane po Bitvě u Trafalgaru, což je mys ležící na atlantickém pobřeží Španělska. Právě tady se strhne 21. října 1805 jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek – minimálně, pokud se budeme bavit o těch námořních.   Stane tu francouzsko-španělské válečné loďstvo proti britským silám. Prvnímu velí […]
svět zločinu
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz