Domů     Jaká je pravda o El Doradu? Tajemná říše plná zlata možná opravdu existuje!
Jaká je pravda o El Doradu? Tajemná říše plná zlata možná opravdu existuje!

Tajemná říše plná zlata ukrytá někde hluboko v Jižní Americe po staletí přitahovala průzkumníky a odvážlivce z různých koutů světa. Ti se i přes obrovské nebezpečí prodírali do skrytých míst nezmapovaného kontinentu.

reklama

Namísto vytoužené slávy a bohatství ale okusili jen pocity zmaru a někdy i smrt. Byly jejich snahy úplně marné? Existuje vůbec nějaká přesvědčivá informace o existenci El Dorada?

El Dorado původně nebylo pojmenování místa, nýbrž osoby. Šlo totiž o přezdívku panovníka jednoho z jihoamerických domorodých kmenů.

Kmen Muisků se mezi lety 600 – 1600 ukrýval vysoko v Andách a pokaždé, když se měl chopit moci nový náčelník, bylo jeho tělo pokryto zlatem. To nemělo pro domorodce hodnotu drahého kovu, ale kovu posvátného, v němž se skrývala nadpřirozená moc.

Pozlacený vládce

reklama

Muiskové proto používali zlato pouze k výrobě náboženských předmětů a k obřadům.

Nový panovník, zcela nahý, ale rituálně posypaný zlatým prachem a ozdoben třpytivými šperky a peřím, absolvoval dlouhé iniciační obřady, které vyvrcholily plavbou na voru doprostřed posvátného jezera jménem Guatavita.

Tam za přítomnosti kmenových kněží naházel do hlubin poklady nedozírné ceny – zlaté předměty a také drahokamy, údajně především smaragdy.

Příliv dobyvatelů

Legenda o nedozírném zlatém pokladu se nesla od úst k ústům a jak už to tak bývá, ze zlatého panovníka se stalo město, pak království a následně celá zlatá říše.

Inspirováni tímto mýtem, který popsal již španělský historik Gonzalo Fernández de Oviedo na počátku 16. století a následně  v roce 1638 bogotský spisovatel Juan Rodriguez Freyle, se nejen španělští dobyvatelé, ale i mnozí další dobrodruzi pouštěli do prohledávání všech končin Kolumbie, Venezuely i částí Guyany a severní Brazílie.

Kmen Muisků nalezen!

V roce 1536 líčení bohatství El Dorada omámilo španělského dobyvatele Gonzala Jimeneze de Quesadu natolik, že se jej spolu s armádou 800 mužů vypravil do zákrut vysokých And hledat. Skutečně tam nalezl kmen Muisků a sebral mu tolik zlata, kolik jen měli.

I to ho utvrdilo v domnění, že El Dorado je na dosah. Když v květnu 1539 Gonzalo odplul zpět do Španělska, v pátrání po zlaté říši pokračoval jeho bratr Hernán Pérez de Quesada.

Pro Muisky bylo zlato posvátným kovem.
Pro Muisky bylo zlato posvátným kovem.

Neúspěch za neúspěchem

Hernán si vzal s sebou 270 španělských vojáků a začal propátrávat povodí řeky Orinoko. Expedice byla ovšem neúspěšná a poté, co vojsko dorazilo až do Quita, hlavního města Ekvádoru, a po El Doradu ani stopy, vrátilo se zpět.

V roce 1540 byl guvernérem v Quitu jmenován Gonzalo Pizzaro – nevlastní mladší bratr neblaze proslulého Franceska Pizzara, který svrhl celou inckou říši v Peru.

Domorodci útočí

Krátce po dosazení do úřadu se Gonzalo od místních dozvěděl o údolí daleko na východě, zlatem oplývající. Na nic nečekal, sestavil expedici tvořenou 340 vojáky a přibližně 4000 domorodci a postavil se do jejího čela.

Coby jeho poručík se k Pizzarovi připojil jeho bratranec a rovněž známý dobyvatel, Francisco de Orellana. Gonzalo to vzdal poté, co mnoho vojáků i domorodců po cestě zemřelo na následky opakovaných útoků nepřátelských domorodců, nemocí a hladovění.

Bratr slavného Franceska Pizzara, Gonzalo, vytvořil expedici na nalezení El Dorada.
Bratr slavného Franceska Pizzara, Gonzalo, vytvořil expedici na nalezení El Dorada.

Divoký kmen Amazonek

Stačil ovšem nařídit Orellanovi, aby pokračoval dolů po proudu řeky až k Atlantskému oceánu.

Expedice sice zlato nenašla, ale Orellana vstoupil do dějin jakožto objevitel řeky Amazonky, která dostala své jméno podle kmenu divokých bojovnic, jež na Orellanovy muže zaútočily.

I další dobrodruzi pátrali po El Doradu v okolí Amazonky – byli to baskičtí dobyvatelé Pedro de Ursúa a Lope de Aguirre v roce 1560. Cestou k Atlantiku zničili každou domorodou vesnici, na kterou narazili, ale zlatý poklad stále nikde.

Poklad na zlatém jezeře?

Zvláštní pozornosti dobyvatelů hladových po zlatě se „těšilo“ posvátné jezero Guatavita, které objevil v roce 1537 už zmíněný Gonzalo Jimenez de Quesada.

Dobyvatelé zaslepení touhou po pokladu se ho v roce 1945, v čele s Gonzalovým bratrem Hernánem, dokonce pokusili vypustit. Utvořený lidský řetěz po tři měsíce vyléval vodu z jezera za pomoci džberů.

Voda za tu dobu poklesla o tři metry a odhalila jen nevelké množství zlata – zhruba v hodnotě v přepočtu 2 000 000 korun.

Posvátné jezero Guatavita je dodnes neprobádané.
Posvátné jezero Guatavita je dodnes neprobádané.

Z podnikatele žebrákem

To bogotskému obchodníkovi Antoniu de Sepúlvedovi se v roce 1580 povedlo vytvořením obří odtokové jámy  „upustit“ jezero o neuvěřitelných 20 metrů. Mnoho z 8000 dělníků ale tehdy zkolabovalo nebo dokonce zemřelo.

Část nálezů, sestávající z rozličných zlatých šperků a zbroje, byla poslána králi Filipovi II. do Španělska. Celková hodnota objeveného zlata činila v přepočtu asi 6 000 000 korun, což bylo vzhledem k nákladům devastující.

Sepúlveda zemřel jako chudý muž, pohřben je u kostela v malém městečku poblíž jezera.

Zaplatil smrtí syna

Snad nejznámějším pátračem po El Doradu se stal Walter Raleigh. Ten se na přelomu 16. a 17. století zúčastnil dokonce dvou expedic zaměřených na objevení zlatého pokladu nedozírné ceny. Zaplatil ovšem tehdy za svou hamižnost jednu z nejvyšších cen.

Zatímco první výprava byla neúspěšná, druhou lze nazvat přímo tragickou. Při průzkumu řeky Orinoco se totiž strhla šarvátka se Španěly, během níž přišel o život Raleighův syn Watt.

Poprava známého dobrodruha

Zdrcený dobrodruh se vrátil zpět do rodné Anglie, kde bylo ale jeho jednání označeno jako nebezpečné a bezohledné.

Angličtí průzkumníci měli totiž přísně nařízeno, aby v Americe předcházeli jakýmkoli konfliktům se Španěly, protože v té době byl mír mezi oběma zeměmi velice křehký. Raleigh byl na základě rozhodnutí krále Jakuba popraven.

Walter Raleigh byl nejznámějším pátračem po El Doradu.
Walter Raleigh byl nejznámějším pátračem po El Doradu.

Konec pátrání

Kolik drahocenností se z bahna jezera Guatavita celkově podařilo vytáhnout není jasné, ale jedno je jasné: nálezy nestačily ani na zaplacení obrovských nákladů. K úplnému vyprázdnění Guatavity nikdy nedošlo a jeho střed zůstal nedotčený.

V roce 1965 vyhlásila kolumbijská vláda jezero za kulturní dědictví a jakékoli vykopávky jsou tedy od té doby již nepřípustné. Zdá se, že bájné El Dorado zůstane nadále živé jen v pověstech a písních.

reklama
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Záhady a tajemství
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Záhady a tajemství
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Záhady a tajemství
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
reklama
casopis
věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz