Mezi nejhonosnější stavby světa patří církevní chrámy. I křesťané v rámci vyznávání svého Boha stavěli a dodnes stavějí kostely, jejichž sláva se téměř nebes dotýká. Jedním z nejzajímavějších staveb tohoto druhu je bazilika svatého Petra ve Vatikánu.
Centrem katolické církve je Vatikán a zde se nachází jeden z nejznámějších chrámů světa, nejdůležitější katolický kostel.
Ano, jedná se o baziliku svatého Petra, jejíž stavbu mimo jiné vedl i autor slavné sochy Davida Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (1475–1564). Základní kámen baziliky byl položen 19. dubna 1505, vysvěcena byla v roce 1629 a za rok jejího dokončení je považován rok 1666, byť úpravy na ní probíhaly i nadále.
Bazilika je dlouhá 211 metrů, vejde se do ní 20 000 lidí a nachází se zde 45 oltářů.
Chrám je vystaven částečně v renesančním a částečně v barokním stylu. Pod hlavním oltářem se má nacházet hrobka svatého Petra, archeologické výzkumy to však nepotvrdily. V rozsáhlých kryptách pod bazilikou leží přes sto hrobů.
Pohřbeno je zde 91 papežů, několik katolických panovníků, sv. Ignác z Antiochie, skladatel Giovanni Pierluigi da Palestrina a mnozí další. Pohřben je zde i jeden Čech, kardinál Josef Beran (1888–1969).
Římskokatolická církev považuje za svého prvního papeže jednoho z Ježíšových učedníků Petra. Ten měl být podle legendy ukřižován hlavou dolů právě na místě, kde později, v roce 329, vznikla původní bazilika.
Na přelomu prvního tisíciletí nechal papež Symmachus (?–514) postavit k bazilice obytné prostory, přestěhoval se sem, a dal tak vzniknout základům dnešního Vatikánu.
Původní bazilika během středověku výrazně zchátrala. Roku 1451 papež Mikuláš V. rozhodl o výstavbě baziliky nové. Ta však započala až roku 1505. Důležitým aspektem bylo i vytváření jejího okolí, aby co nejvíce vynikla monumentálnost stavby.
Do chrámu se přichází přes čtvrt kilometru dlouhé Berniniho náměstí. Náměstí lemuje 17 metrů široká kolonáda se čtyřmi řadami toskánských sloupů v zákrytu, nad nimi je 140 soch světců.
Svatopetrský dóm se nebrání ani současné modernizaci, takže v něm nalezneme třeba výtah.
Bazilika na Řím shlíží několik staletí, pamatuje spoustu papežů, přežila nemálo režimů. Nyní musí čelit moderním výzvám. Tak jako řada jiných památek i ona se stává terčem vandalů.
Vatikánští preláti si stěžují, že nejvíce baziliku v posledních letech poničili mladí turisté, vyzbrojení fixy a žvýkačkami.
Inu, 25 000 turistů denně chtě nechtě nějakou tu stopu zanechá. A tak armáda 130 takzvaných sanpietrinů neustále čistí mramor, opravuje to, co bylo zničeno, a pokouší se odstranit stopy přítomnosti tolika návštěvníků.
