Stal se králem, i když neměl. Založil svou církev kvůli ženě. Obklopoval se přepychem, přesto po své smrti zanechal dluhy. Život Jindřicha VIII. Tudora byl plný vrcholů a pádů. Kdo to vlastně byl? Proč měly jeho manželky problém porodit jeho potomka?
Jindřich VIII. (1491–1547) se narodil jako druhorozený syn Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Je o něm známo, že byl vynikajícím hudebníkem, skladatelem a básníkem. Jindřich si liboval v hazardních hrách a byl znamenitým sportovcem.
Byl vysoký na svou dobu úctyhodných 190 cm a pyšnil se vynikající fyzickou silou. I když se stal králův dvůr centrem vědeckých a uměleckých inovací a přepychu, bylo za jeho vlády popraveno na 72 000 osob, včetně jeho dvou manželek.
Závislost krále na ženách
Stará anglická říkanka charakterizuje život 6 Jindřichových žen následovně: rozvedená, sťata, zemřela, rozvedená, sťata, přežila. Jeho ženy však nebyly pouhou okrasou, měly na Jindřicha nemalý vliv, v některých případech až osudový.
Nejdůležitější pro něj ale byla jeho matka Alžběta z Yorku, která ho jako druhorozeného syna vychovávala. Naučila ho psát a číst, což v té době nebylo obvyklé. Celý život byl obklopován ženami a nemohl bez nich žít. Také se ženil ve většině případů z lásky.
Vdova po zemřelém bratrovi
Roku 1502 náhle zemřel jeho starší bratr Artur, který se měl stát následníkem trůnu. Kvůli spojenectví se Španělskem se Jindřich v roce 1509 oženil s vdovou po svém bratrovi Kateřinou Aragonskou (1485–1536), dcerou Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské.
Kateřina byla starší než Jindřich, který ji údajně od dětství platonicky miloval. Byla pro něj ztělesněním ideální manželky.
Pro sňatek ale potřebovali papežův dispens (udělení výjimky), jelikož v té době bylo nepřípustné, aby si Kateřina vzala bratra zemřelého manžela. Proto prohlásila, že její manželství nebylo naplněno. Papež Julius II. dispens vydal.
Proč nechtěla být milenkou krále
Jindřich nesmírně toužil po synovi. Obával se, že pokud nebude mít mužského potomka, mohou po jeho smrti vypuknout spory o následnictví. A protože všechny jeho děti s Kateřinou kromě dcery Marie zemřely ještě jako malé, začal se poohlížet jinde.
Roku 1525 se bláznivě zamiloval do dvorní dámy Anny Boleynové. Jenže ta byla chytrá – odmítala se stát „pouze“ jeho milenkou a trvala na legálním sňatku. Zřejmě to byl jeden z hlavních důvodů, proč se chtěl Jindřich vymanit z manželství s Kateřinou.
Pro lásku změnil církev
Král žádal o zrušení manželství přímo papeže Klementa VII. Argumentoval tím, že jeho předchůdce Julius II. vydal dispens na základě mylných předpokladů, protože manželství Artura a Kateřiny naplněno bylo.
Papež byl ale v té době zajatcem španělského krále Karla V., který se snažil zrušení sňatku zabránit. Jednání se vlekla. Velmi zbožný a netrpělivý Jindřich vzal nakonec věci do svých rukou.
Došel k přesvědčení, že církev v Anglii na tom bude lépe, když se on sám stane její hlavou, což byla v té době naprosto převratná myšlenka.
Církev založená díky lásce
V polovině ledna 1533 Anna zjistila, že čeká potomka. Aby jejich vysněný syn vzešel z manželství a stal se legitimním královským nástupcem, musel Jindřich jednat rychle.
Thomas Cromwell, Annin spojenec, přednesl v parlamentu několik návrhů, které vyhlašovaly královskou svrchovanost nad církví. Ještě téhož roku parlament schválil opatření, které vedlo ke vzniku anglikánské církve.
Narození nejproslulejší anglické královny
Jindřich a Anna se vzali, krátce na to se jim narodila dcera, budoucí slavná královna Alžběta I. (1533-1603). Na vytouženého syna musel král čekat dál. Kateřinina dcera Marie byla vyhlášena za nelegitimní a nárok na nástupnictví získali potomci Anny.
Sňatkem s ní si ale Jindřich definitivně popudil papeže. Dolní sněmovna parlamentu proto vydala ustanovení, že papežské buly nejsou v Anglii platné a církev nesmí provést nic, s čím by král nesouhlasil.
Královna čarodějnice sťata mečem
Manželství s Annou ale šťastné nebylo. Jindřich považoval za zradu její neschopnost dát mu syna a přemýšlel, jak ji opustit. Přesto Anna ještě jednou otěhotněla, ale velmi brzy nato potratila.
Jindřich se totiž při turnaji velmi těžce zranil a královna utrpěla šok. Později se zjistilo, že čekala vytouženého syna. Když se král uzdravil, prohlásil, že sňatek byl dílem čarodějnic. Obvinil Annu z cizoložství a krvesmilstva, a odsoudil ji k trestu smrti. Dne 19. května 1536 byla sťata mečem.
Jakou nemocí trpěl Jindřich VIII.?
Jindřichova posedlost mít syna jej frustrovala čím dál víc. Vinu svaloval jak na Kateřinu, tak Annu. Podle nejnovějšího průzkumu se ale ukazuje, že chyba byla v něm samotném. Vykazoval totiž znaky nemoci zvané McLeodův syndrom.
Na povrchu krevních buněk měl tzv. kell antigen, který se nesnášel s imunitním systémem manželek. Při prvním těhotenství byla největší pravděpodobnost, že dítě bude zdravé. U dalšího těhotenství si ženské tělo vytvoří protilátku, která napadá plod.
V pozdějším věku mohla mít tato nemoc na svědomí královy problémy s ovládáním končetin a psychotické stavy, které měnily jeho osobnost.
Vytoužený syn a smrt královny
Přesto se král syna dočkal. Den po popravě Anny Boleynové se zasnoubil s Jane Seymourovou, kterou si o 10 dní později vzal.
Vydáním již druhého zákona o nástupnictví byli jako následníci trůnu uznáni pouze potomci nové manželky Jane Seymourové, děti Kateřiny a Anny tak Jindřich z možnosti usednout na anglický trůn vyloučil. Roku 1537 se narodil syn Eduard. Porod byl ale náročný a královna po 12 dnech zemřela.
Šestiměsíční manželství s „ošklivkou“
Aby Jindřich zabezpečil své nástupnictví, rozhodl se oženit s Annou Klévskou, dcerou vévody s Kleves, který byl považován za důležitého spojence pro případ katolické aliance v Anglii.
Jindřich ale postupem času shledal princeznu za nepřitažlivou a snažil se manželství zrušit. Královna si uvědomovala, jak dopadly její předchůdkyně a zrušení sňatku se nebránila. Sama prohlásila manželství za nenaplněné. Jindřich jí slíbil zvláštní pocty, dále mohla používat titul králova sestra.
Co způsobila nevěra
Kateřina Howardová byla mladou dvorní dámou princezny Marie a Anny Klévské. Jindřich byl ohnivou Kateřinou doslova poblázněn, protože mu připomínala Annu Boleynovou. Ona ale údajně udržovala poměr s dvořanem Thomasem Culpepperem (1514-1541).
V té době se rod Seymourů obával, aby nová královna neporodila nemanželského syna. Kateřina byla obviněna z nevěry. Jindřich ji nejprve poslal do kláštera a trest odkládal, přesto byla 13. února 1542 popravena.
Vdova, která milovala jiného
Roku 1543 se Jindřich oženil se svou poslední manželkou, protestantkou Kateřinou Paarovou. Ani ta se nevyhnula vyšetřování, tentokráte pro kacířství.
Král už na ni dokonce podepsal i zatykač, Kateřina však byla varovaná a králi řekla, že se plně podřizuje jeho názorům. Krále to překvapilo a zatčení zrušil. Kateřina měla velký vliv na usmíření krále se všemi jeho dcerami z předchozích manželství.
Zákon přijatý parlamentem jim roku 1544 vrátil nástupnické právo, i když na ně bylo stále pohlíženo na nelegitimní potomky.
Poté, co král zemřel, si Kateřina vzala Thomase Seymoura, s nímž vychovávala dceru Alžbětu, která se později stala nejznámější a také poslední panovnicí z rodu Tudorovců, královnou Alžbětou I.
