Jeho jméno mají turisté mířící do Paříže poznamenané většinou ihned pod „Eiffelovkou“ a „Louvrem“.
Odjet z francouzské metropole bez jeho návštěvy je pro cizince stejné fiasko jako přijet do Prahy a neprojít se po Karlově mostě. Však je také Père Lachaise nejnavštěvovanějším hřbitovem na světě.
Jeho dějiny se začínají psát v roce 1804 v místech, kde kdysi stával dům jezuitského kněze a zpovědníka francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715) Françoise de la Chaise (1624–1709), po němž je hřbitov pojmenován.
Prvním správcem se stává seinský prefekt Nicolas Frochot (1761–1828), odhodlaný udělat z Père Lachaise pohřebiště tehdejší smetánky.
Na tehdy ještě pusté pohřebiště nechává rozmístit náhrobky, pomníky a sochy zabavené aristokratům a církvi během Velké francouzské revoluce.
Symbol moci
Zanedlouho už se sem stěhují první velká jména – ostatky francouzského dramatika Molièra (1622–1673) a básníka Jeana de La Fontainea (1621–1695).
Mít po smrti své místo na hřbitově Père Lachaise se počátkem 19. století stává symbolem vysokého společenského postavení. Spočinout tu touží i Napoleon Bonaparte (1769–1821), na jehož popud je hřbitov založen. Vojevůdcovo přání ale zůstane nevyslyšeno.
Mejdan s Morrisonem
Dnes je na největším a nejslavnějším francouzském hřbitově na 70 000 hrobů, rozprostřených na téměř 44 hektarech. Mezi nimi vyčnívá pestrá plejáda desítek významných osobností posledních několika staletí.
Své velikány tu má mnoho odvětví lidské činnosti – spisovatele zastupuje Marcel Proust (1871–1922), Oscar Wilde (1854–1900) či Honoré de Balzac (1799–1850), skladatele Fryderyk Chopin (1810–1849) a Georges Bizet (1838–1875), herce a mimy Marcel Marceau (1923–2007), zvučné hlasy pak Edith Piaf (1915–1963) a Jim Morrison (1943–1971).
Tudy k Jimovi!
Právě místo posledního odpočinku rebelantského zpěváka rockové skupiny The Doors je nejnavštěvovanější hrobem Père Lachaise a doslova poutním místem mladé generace.
Fanoušci svérázného hudebníka tu ve své době pořádají improvizované alkoholové dýchánky, rozjařené rockové mejdany, na cizí hroby sprejují šipky s nápisy „Tudy k Jimovi!“, a aby nebylo jejich oblíbenci na onom světě smutno, zásobují ho alkoholem, jointy a vzkazy, často psanými přímo na náhrobní desku.
Původní štítek s Morrisonovým jménem je ukraden pouhé dva roky po jeho smrti. Busta chorvatského sochaře Mikulina, umístěná na hrob v roce 1981, odolává nájezdům vandalů sedm let. Pak zmizí v nenávratnu. Už před lety musel být skromný hrob oplocen.