„Ještě nemá dost?“ špitne jedna dvorní dáma druhé. Ta jenom naznačí pokrčení ramen. Francouzský král Ludvík XIV. má neuvěřitelný apetit. Co toho jenom sní… Nejlépe se ale cítí, když ho někdo ke stolu pozve. Nemusí pak hostinu platit…

Francouzský král Ludvík XIV. (1638 – 1715) miluje hudbu, tanec, krásné ženy a jídlo.

Králova švagrová Luiselotte dokonce tvrdí, že na posezení klidně sní čtyři druhy polévek, celého bažanta, jednu koroptev, talíř salátu, skopové ve vlastní šťávě s česnekem, dva kusy šunky, talíř sladkostí. Protože je očitým svědkem hostin, můžeme jí věřit.

Jak se tohle všechno do králova žaludku vešlo, to je záhada. Král od toho odvozuje i svoji životní filosofii: „Dobrý člověk se pozná podle toho, kolik sní.“

Večeře jako předkrm lásky

Jídlo je pro něj afrodisiakum. Večeři si nechává servírovat do ložnice, posílají mu ji výtahem rovnou z kuchyně. V oblibě má maďarské tokajské víno, které nazývá „vínem králů a králem vín.“ Neodolá lanýžům, které se na jeho dvoře podávají už roku 1673.

Je milovníkem zvěřinových paštik, na jeho stole nesmí chybět husté polévky. A v těch musí být vodnice! Před objevením Ameriky má v Evropě podobnou úlohu jako brambory. Zatímco u nás zmizela, ve Francii se používá dodnes. Ludvík je také prvním francouzským králem, který ochutná šampaňské a zmrzlinu.

Z hodování rovnou do vězení

Požitkářský král pořádá okázalé večírky, zavádí dokonce zasedací pořádek podle významnosti hostů. Nejlepší ale je, když ho na hostinu pozvou, nezaplatí totiž vůbec nic.

Hýření, které si může dovolit král, se ovšem nevyplatí Nicholasi Fouquetovi (1615 – 1680), Ludvíkovu dvornímu finančníkovi. Staví si skvostný zámek Vaux-le-Vicomte nedaleko Fontainebleau, nejpřepychovější palác té doby.

Na oslavu dokončení stavby pozve Ludvíka roku 1661 na opulentní hostinu. Král ale těsně předtím zjistí, že Fouquet zpronevěřil státní peníze. Nicholasovi nepomohou ani vybrané lahůdky, které servíruje na 432 zlatých a 6000 stříbrných talířích. Stejně skončí ve vězení.

Raději smrt než ostudu

Tím, kdo se nakonec proslaví fantastickým hodováním, není Ludvík XIV. ale jeho jmenovec kníže Ludvík II. de Bourbon-Condé (1621 – 1686). Ten nechává roku 1671 na královu počest uspořádat na zámku Chantilly hostinu pro rekordních 2000 hostů.

Jeho kuchař Francoise Vatel (1631– 1671) přikáže kuchtíkům, ať připraví sladkou šlehačku ochucenou vanilkou. Té se dodnes říká Créme Chantilly. Ovšem pro samotného Vatela končí slavnost tragicky. Zásilka ryb nedorazí včas ke stolu.

Taková ostuda! A rovnou před králem! Vatel raději spáchá sebevraždu.