Mrakodrap inspirovaný tvarem houby nebo město ve tvaru archy. Tyto na první pohled šílené koncepce se možná brzy stanou realitou. Koneckonců, architektura je oblast, která fantazii neklade žádná omezení.
Při zběžném pohledu na podobné návrhy by člověk řekl, že než se architekt pustil do díla, zbaštil lysohlávku nebo LSD. Ale tak tomu opravdu není. Architekti dokážou být i vizionáři, tak proč by nepopustili uzdu své kreativitě?
„Architektura je vědecká, přesná a velkolepá hra objemů soustředěných pod sluncem,“ tvrdil jeden z nejslavnějších architektů světa Švýcar Charles Edouard Le Corbusier (1887 – 1965). Jeho architektonické návrhy svědčí o tom, že si opravdu rád hrál.
A to zdaleka netušil, jaké možnosti se před architekty a urbanisty otevřou na prahu 3. tisíciletí.
Současní architekti nevyužívají počítačů jen jako nástrojů ke své práci, ale i jako kreativních zařízení, jež dokážou vymýšlet nové směry v navrhování a překvapivé formy pro svět staveb a prostoru.
Jednoduše řečeno, architektura objevuje nové možnosti v informatice, umělé inteligenci, materiálovém inženýrství, molekulární biologii, genetice a nanovědě.
Lidská civilizace je především městskou civilizací. Městská populace se zejména v rozvojovém světě rok od roku velmi radikálním způsobem rozrůstá.
V současnosti žije ve městech podle odhadů OSN 3,3 miliardy lidí a za dvacet let bude ve městech přebývat již pět miliard lidí z celkových osmi. Podle OSN počet obyvatel měst před nedávnem poprvé v historii převýšil počet obyvatel venkova.
Ovšem v současnosti je život v některých městech spíše k uzoufání než k bydlení. Centra mnoha metropolí jsou třpytivá a blyštivá, ovšem jen pár kilometrů odsud jsou již slumy s hororovými podmínkami k životu.
„Takový stav už nyní postihl například osmdesát procent městského obyvatelstva v africké Nigérii,“ podotýká současný americký teoretik urbanismu Mike Davis.
I proto architektonické kanceláře rozeseté po celém světě vymýšlejí, jak město budoucnosti může vypadat.
A jaký bude život v takovém městě? V mnoha ohledech odlišný od toho, jaký známe dnes. Města budou schopna omezovat krizové situace, třeba zločin nebo pohromy, a dokonce jim předcházet.
Například společnost IBM již pomáhá bezpečnostním složkám analyzovat ty správné informace ve správný čas tak, aby veřejní činitelé mohli podnikat proaktivní opatření proti zločinu.
Například v New Yorku vzniká supermoderní systém sběru a sdílení dat v reálném čase, který využijí požárníci.
Tento systém má pomoci předcházet požárům a zároveň hasiče chránit. Zejména města položená u často rozvodňujících se řek přivítají projekt chytrých hrází. Ovšem dosti rozporuplný je další projekt od vývojářů z IBM.
Systém preventivní bezpečnosti totiž zavání totalitními tendencemi. Už nyní jsou kamery téměř na každém rohu. V budoucnosti by však na ně měl být napojený software na rozpoznávání tváří.
Ten má být propojen s širokou databází a na základě svých poznatků by měl být schopen předpovědět potenciální zločin. Určitě zajímavý nápad, ale nelze si při této příležitosti nevzpomenout na vize George Orwella…
