Je to vzrušující pocit, když se Marion Fay Beardsleyová v roce 1961 poprvé prochází po Bílém domě. A dopadne to úplně jinak než čekala.

Kamarádi jí říkají Mimi, je jí 18 a doufá, že se jí podaří udělat pro školní časopis rozhovor s první dámou Jackie Kennedyovou (1929–1994), která studovala na stejné škole. Nepodaří, ale během čekání se náhodou setkává s prezidentem.

John F. Kennedy (1917–1963) potřese usměvavé dívce rukou a ptá se: „Co škola?“ Místo interview nakonec napíše reportáž a myslí si, že tím to končí. Nekončí.

Prohlídka Bílého domu končí v ložnici

O rok později, právě končí první ročník na Wheaton College, dostává překvapivou nabídku na letní stáž v tiskovém oddělení Bílého domu.

Čtvrtý den, ještě se ve Washingtonu ani nestačí rozkoukat, se jí prezidentův asistent Dave Powers (1912–1998) ptá, jestli si nechce s kolegyněmi zaplavat v bazénu. Voda je v parném dni osvěžující.

„Nevadilo by, kdybych se přidal,“ slyší náhle Mimi a když se otočí, vidí prezidenta. Odpoledne téhož dne se s ním setkává znovu. „Nechtěla byste si Mimi prohlédnout Bílý dům?“ ptá se. Štíhlá dívka sportovní postavy na něj upře hluboké šedomodré oči. Tuší, to co všichni ostatní vědí?

Panenství padne za vlast

Prohlídka, jak se dalo čekat, končí v ložnici. Patří Jackie, ale ta je i s dětmi pryč. JFK jde rovnou na věc. Obratně jí začne rozepínat šaty. „Byla jsem ještě panna.

Byla jsem zaskočená a vůbec nevěděla co dělat,“ vzpomíná Mimi na chvíle, kdy ji americký prezident připraví o panenství.

„Neřekla jsem ne, i vím, že by toho nechal,“ tvrdí a dodává, že i když cítila jeho sílu a sebevědomí, neměla pocit, že by si ji vzal proti její vůli. „Bože, bylo mi devatenáct a toužil po mě nejslavnější a nejmocnější muž Ameriky.

Jak bych si mohla dovolit odmítnout?“ Po sexu jí ukáže koupelnu a kuchyň, kdyby měla hlad. Když se vrátí domů, znovu se osprchuje se, ale ani své spolubydlící, ani rodičům nic neřekne.

V posteli je Kennedy plný nápadů

Románek pokračuje i poté, co se Mimi na podzim 1962 vrací do školy. Spí s ním často, ale zachovává si odstup. „Nikdy jsem mu neříkala jménem, vždy jen Pane prezidente. A nikdy jsme se nepolíbili na ústa.“ Když jí volá, představuje se jako Michael Carter.

Nechává pro ní posílat limuzínu a ona se cestou do Bílého domu učí a píše si úkoly. „Uměl být svůdný a v posteli byl plný nápadů,“ říká Mimi. Občas však zajde příliš daleko. Jako když ji přiměje k orálnímu sexu s asistentem, který sedí na kraji bazénu.

Poslechne, ale prezident brzy pochopí, že přestřelil. Omluví se, ale stejně ji později pobídne, aby to zopakovala s jeho mladším bratrem Edwardem. To už Mimi odmítne.

Naposledy se vidí 15. listopadu 1963 v hotelu Carlyle. To už spolu delší čas nespí, přesto JFK slibuje „Až se vrátím z Dallasu, zavolám ti.“ Mimi zavrtí hlavou: „Budu se vdávat.“ On jen pokrčí rameny: „Já vím. Stejně zavolám.“ Ale nezavolá.

Jeho plány ukončí střely vypálené z pušky Carcano M91/38. Mimi je v šoku, stejně jako zbytek Ameriky. Je odhodlaná mlčet a tajemství udrží až do roku 2003, kdy ho vyšťourá publicista Robert Dallek.