Kdysi mocný panovník toužebně hledí na moře. Někde tam daleko leží Francie, z níž chtěl vybudovat největší evropskou mocnost. Jeho velkolepé plány však vzaly za své. Nyní mu zbyly jen vzpomínky a stále se zhoršující zdraví. Co přispělo k vojevůdcovu velmi bolestivému skonu?

Když bývalý císař Napoleon Bonaparte (1769 – 1821) v roce 1821 na ostrově Svatá Helena odchází na věčnost, francouzský královský rod Bourbonů si úlevně vydechne.

Konečně se nemusí bát, že je „korsický lidožrout“ nějakým zákeřným způsobem připraví o trůn. Za zavřenými dveřmi svých domů tiše pláčou Napoleonovi příznivci. V té době nikoho nenapadne pochybovat o tom, že by slavný Korsičan nezemřel přirozenou smrtí. To se však změní…

Podezřelé nálezy

Roku 1845 je při příležitosti převozu Napoleonových ostatků do Francie provedena pitva. Ta odhalí, že vojevůdcovo tělo je nezvykle zachováno. Navíc má mrtvola nápadně zduřelá játra. Mohl být bývalý vládce Francie otráven?

Je známo, že oběti otravy arzenem dlouho nepodléhají rozkladu. Domněnku o otravě podpoří analýza Napoleonových vlasů, které obsahují až desetinásobné množství arzenu, než je běžné. Nicméně někdejší císař nemusel být otráven záměrně.

V té době se totiž arzen používal například v tapetách. Právě tapetami s velkou příměsí arzenu byla zkrášlena Napoleonova ložnice na ostrově Svatá Helena. Mohl se tedy slavný vojevůdce otrávit arzenovými výpary z tapet?

Způsobil vše prasklý vřed?

Není vyloučeno, že Napoleon se stal obětí nešťastné náhody, ovšem současní badatelé razí teorii, že Napoleona zahubil zánět pobřišnice. Zjistili totiž, že Bonapartovi zhruba rok před smrtí praskl žaludeční vřed, který značně poškodil žaludeční stěnu.

Do té se pak mohla snadno dostat infekce, která způsobila zánět pobřišnice, jenž se stal bývalému císaři osudným. Zemřel tedy Napoleon z přirozených příčin?