Lorenzo Medicejský v roce 1489 pozná práci mladého florentského sochaře a zná výjimečné vlastnosti carrarského mramoru. O několik let později z něj vzniknou dvě nejslavnější sochy historie: Pieta a David. Tím mladíkem je Michelangelo.

Když Michelangelo Buonarroti (1475–1564) v roce 1504 sochu Davida dokončí, měří 410 cm, váží 6 tun a dostane za ni neskutečných 900 zlatých. Tehdy neuvěřitelné jmění.

Socha letos oslavila 513 let a za tu dobu Davida stihne několik lidských ran: mlátí do něj kladivem, hází po něm kamením, poleptají ho hydroxidem sodným a taky ho vydrhnou kartáčem.

David přežije všechno, protože ho Michelangelo vyseká z toho nejlepšího mramoru. Carrarského mramoru! Těží se už tisíce let na jediném místě Apuánských Alp nad městem Carrara v severním Toskánsku.

Mramorový prach pomalu zabíjí

Nejvzácnější mramor je čistě bílý, a protože má nízký index lomu světla, sochy z něj vyrobené působí, jako kdyby byly živé. Podobá se lidské pleti. Proto se z něj zrodil i David.

Kdysi dávno, když antika bažila po stavbách a umění, se mramor lámal 10 km od moře. „Obrovské mnohatunové bloky se pak dopravovaly po kládách až do Carrary na lodě.

Z carrarského mramoru je třeba i jedna z nejslavnějších památek římského stavitelství a sochařství, Trajánův sloup v Římě z roku 118,“ říká místní průvodkyně. Během hodinové exkurze se 10krát burácivě rozkašle a 3krát chytne dávivý záchvat. „Prach z mramoru je strašně jemný, usedá v plicích,“ omlouvá se.

Jediné povolání, kde ženy nemají šanci

Ve tváři Apuánských Alp je v okolí Carrary rozházeno na 180 obrovských jizev, lomů. Mramor se tu neodstřeluje, protože navzdory faktu, že odolává počasí, je velmi křehký.

Bloky kamene se ze skály odsekávají a na rovném podkladu se rozřezávají obrovskou pilou s diamantovými zuby. Pokud se vás někdo zeptá, jaké zaměstnání v Itálii je suverénně a genderově nejdiskriminovanější, odpovězte, že dělat dělníka v mramorových dolech.

Ženy tu nemají šanci, cizinci jakbysmet. Dokonce prý neexistuje ani žádná škola, kde by se dalo vyučit, jak se mramor doluje. Všechno se dědí z generace na generaci.

Mramor tady, tam – všude, kam se podívám

V Carraře se těží ten nejkvalitnější a po opracování nejlesklejší mramor vůbec. A právě v tomhle lesku začne v roce 1173 růst věž v Pise – tehdy ještě nebyla šikmá.

Vznikne z něj i římský Pantheon, katedrála v Sieně, katedrála v Manile nebo Mohyla míru ve Washingtonu. Z carrarského mramoru vzniknou stovky a tisíce uměleckých děl dějin lidstva.