Jména jako Jaroslav Heyrovský či Otto Wichterle zná každý. Ale víte, na co přišel Robert Daublebský ze Sternecku?

1. Nobelovka pro nadaného chemika

Roku 1924 sestaví český chemik Jaroslav Heyrovský (1890–1967) s japonským kolegou Masuzó Šikatou (1895–1964) polarograf. Jde o zařízení na měření druhu a množství látek v roztoku pomocí dvou elektrod ponořených do kapaliny.

Za objev a rozpracování polarografie dostává Heyrovský 10. prosince 1959 jako jediný Čech žijící ve 20. století Nobelovu cenu za chemii.

2. Jak se svádí blesky?

Všestranný Čech Václav Prokop Diviš (1698–1765) je knězem, hudebníkem, přírodovědcem, fyzikem a vynálezcem v jedné osobě! Zúročí své mnohaleté výzkumy v oblasti elektřiny a blesků a sestaví „povětrnostní stroj“.

15. června 1754 vztyčí na zahradě své fary v Příměticích u Znojma první bleskosvod.

Je to o šest let dříve, než o něco jednodušší bleskosvod sestaví americký politik a přírodovědec Benjamin Franklin (1706–1790), jemuž je objev nejčastěji připisován.

Dalším šokujícím Divišovým objevem je první elektricky poháněný hudební nástroj „Zlatý Diviš“.

3. Objeví buňky i filmovou animaci

Nejvýznamnějším českým vědcem 19. století je biolog a básník Jan Evangelista Purkyně (1787–1869). Od roku 1832 zkoumá mikroskopem živočichy i rostliny – a jako první člověk objeví buňku.

Již tehdy míní, že jde o základní stavební prvek živých organismů. Málokdo ví, že tento český vlastenec stojí u základů filmového průmyslu.

Ve 40. letech 19. století Purkyně kvůli výuce vymýšlí kinesiskop – zařízení s oválným kotoučem a několika obrázky, které dokáže v pozorovateli vzbudit iluzi pohybu.

Vědec je tak jedním z předchůdců francouzských bratří Augusta (1862–1954) a Louise (1864–1948) Lumièrových.

4. Proslaví ho zemská tíže

Vojenský zeměměřič a astronom, rodák z pražského Starého Města Robert Daublebský ze Sternecku (1839–1910), zdokonalí mapy i metodiku měření zeměpisných stupňů v celé Evropě.

Kromě objevu nové metody pro určení zeměpisné šířky vynalézá přenosný kyvadlový přístroj a jako první plošně měří sílu gravitace na mnoha místech střední Evropy.

5. Z Čechů zbohatne Němec

Na počátku 19. století používají sedláci na orání nedokonalé záhonové pluhy. Oráči je musí udržovat silou v zemi.

Vše změní vynález českých bratranců – kováře Václava (1790–1849) a rolníka Františka (1799–1849) Veverkových z Rybitví u Pardubic. Roku 1827 zhotoví ruchadlo, tedy pluh, který půdu provzdušňuje a obrací.

Bez jejich povolení ho však začne vyrábět a prodávat německý úředník Jan Kainz, který ho vydává za svůj. Zatímco Kainz bohatne, bratranci zemřou v chudobě.

6. Kontaktní čočky začne vyrábět „na koleně“

Až si oblečete silonky či nasadíte kontaktní čočky, vzpomeňte si na chemika Ottu Wichterleho (1913–1998).

Ve 40. letech 20. století připraví jeho tým ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa nový druh polyamidu vhodného pro tažení dlouhých vláken. Tak vznikají silonky.

První kontaktní čočky jsou odlity kvůli nepřízni komunistických pohlavárů ve vynálezcově domově na zařízení ze stavebnice Merkur!