Jde o jednoho z nejznámějších českých panovníků. Přesto o jeho osudu nevíme jistě téměř nic. Kolik je pravdy na rozšířené verzi o zákeřné vraždě?

Nad dřevěnými domky Staré Boleslavi vychází ranní slunce. Udýchaný a zraněný muž pospíchá ke dveřím kostela. Než mu kdokoliv stačí otevřít, dostihnou českého knížete Václava (asi 907–935) jeho pronásledovatelé.

Zatímco dva z nich – Tira a Česta do něj prý sekají zbraněmi, Hněvsa proklaje panovníka mečem.

Václavovo mrtvé tělo přikryje kněz Krastěj plachtou a matka – kněžna Drahomíra ze Stodor (asi 890–935) – nechá odnést ostatky pryč.

Má se jednat o spiknutí Václavova bratra Boleslava I. (asi 915–967). Vzápětí nastupuje Boleslav na bratrovo místo a stává se knížetem. Ale je tento příběh, popsaný v První staroslověnské legendě o svatém Václavu, pravdivý?

Václav je líčen jako ztělesnění pravého křesťana, jeho bratr jako ničema. Jenže o smrti Václava neexistuje z jeho doby věrohodný písemný záznam a jména vrahů jsou zřejmě vymyšlená.

Počátkem 10. století existuje v české kotlině mnoho malých knížectví. Nejsilnější z nich je přemyslovské. V jakém roce se dostává na knížecí stolec Václav? Může převzít otěže moci po roce 922, kdy je mu přinejmenším 15 let.

Václavovo hlavní sídlo – Pražský hrad – podle spisu Tři knihy o činech Sasů z pera saského kronikáře Widukinda z Corvey (asi 925–975), oblehne roku 929 vojsko Jindřicha I. Ptáčníka.

V době invaze do Čech již Widukund zmiňuje Václava coby panovníka, který na trůně sedí čtyři roky. Václav se prý Ptáčníkovi poddá a zaručí mu poplatky.

Kníže podle historiků nechá postavit mnoho kostelů. Legendy mu připisují atributy superčlověka, který se stará o chudé, vykupuje otroky, a koná zázraky. To jsou důvody pro svatořečení a prohlášení Václava za patrona české země.

Václav je zřejmě spravedlivější než většina tehdejších vladařů. Podle některých pramenů má ke svatosti daleko. S cudností si hlavu neláme. A často se prý s kumpány napije.

Podle jiné hypotézy jeho bratr Boleslav neexistuje, protože jména Boleslav a Václav znamenají totéž. „Bole“ lze přeložit jako „více“. Obě tak znamenají „více slav“.

I podle renomovaných historiků je průběh zavraždění svatého Václava ve Staré Boleslavi, k němuž prý dochází 28. září 929 (spíše však roku 935), velmi nejistý, stejně jako datum.

Václav má být zabit v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána, což však vychází na 28. září obou těchto let.

Podle českého historika Dušana Třeštíka (1933–2007) je možné, že pokud byl Václav skutečně zlikvidován, šlo spíše o nešťastnou náhodu, nebo zabití v afektu.

Motivem mohl být rozdílný pohled bratrů na podřízenost Frankům či osobní neshody než náboženské spory, jak tvrdí legendy.