Všichni vědí, že intenzivním posilováním narostou člověku svaly a pomocí rébusů či učením si lze zase potrénovat schopnosti našeho mozku. Nové poznatky ale ukazují, že jde o spojené nádoby.
Výkon mozku a zpomalení jeho stárnutí totiž překvapivě ovlivňuje i prosté fyzické cvičení. Mozek samotný podle vědců dokonce v určitých partiích roste podobně jako svaly!
Sval v hlavě?
Ještě před několika desetiletími se vědci domnívali, že po dosažení dospělosti se nové mozkové buňky již netvoří a že ty existující nemohou měnit svůj tvar a strukturu. Moderní studie ale takové představy vyvrátily.
Mozkové buňky mohou měnit svou strukturu v průběhu celého našeho života a cvičení na to může mít výrazný vliv. Pomocí měření se totiž ukázalo, že tělesná aktivita dokáže vyvolat nárůst mozkové hmoty.
Cesta k mistrovství
Jak to funguje? Představte si třeba atleta, který cvičí hod oštěpem. Důležité je načasování, správný postoj i hod samotný.
Opakováním tohoto dynamického pohybu se v určitých oblastech mozku posilují nervová spojení mezi buňkami, které předávají signály a pohyb řídí. Ale nejen to. Posílená spojení začne obalovat látka zvaná myielin podobně jako izolační vrstva na měděném drátu.
Tím je intenzita signálu mezi buňkami ještě posílena. Zatímco se tedy z učedníka stává mistr, v jeho mozku se určité partie zvětšují.
Výhody mimo stadion
Nejde ale jen o jednostranné zlepšování v určité disciplíně. Podle výzkumu kanadské univerzity ve Vancouveru například aerobní cvičení, jako je třeba běhání nebo cyklistika, vede ke zlepšení verbální paměti.
To oceníte ve chvíli, kdy si nemůžete vzpomenout na určité slovo, i když ho máte doslova „na jazyku“.
Třeba posilování pak zvyšuje asociativní paměť zahrnující například přiřazení tváře ke správnému jménu, ale značně vylepšuje i schopnost rozhodování či řešení komplikovaných problémů.