Každý mladý muž zná tu hrůzu, když si poprvé všimne, že se jeho kdysi bujná kštice plná dlouhého a lesklého vlasu tenčí a řídne. Výměnou za delší reprodukční schopnost se musíme smířit s hlavou jako zrcadlo.

Jako u každého pořádného zločinu není viník jen jeden – mohou za to geny, věk i hormony. Kosmetický průmysl však nyní přichází s jiným řešením, než je nabroušená břitva a fotka Bruce Willise vedle zrcadla. Své vlastní vlasy si můžete transplantovat.

Průměrná délka života jednoho vlasu je zhruba pět let a za jejich růst jsou zodpovědné tzv. vlasové folikuly, semínka, z nichž vlasy vyrůstají. Jeden folikul rovná se tedy jeden vlas.

Všeobecně rozšířená představa, že vypadávání a úbytek čupřiny je přímo úměrný množství mužského pohlavního hormonu testosteronu, je pravdivá jen z části.

Slabé folikuly

Působením enzymů se v mužském těle testosteron proměňuje ve svou aktivnější formu, dihydrotestosteron označovaný prostě DHT. Právě na jeho přítomnost jsou vlasové folikuly náchylné, ale v konečném důsledku je rozhodující vždy genetika.

Muži s citlivějšími vlasy vyplešatí v ranném věku, ti šťastnější si vlasovou linii zachovají až do stáří. Jak se folikuly působením DHT postupně zmenšují a ochabují, slábne i vlas, krátí se perioda jeho obnovy, až nakonec vypadne a už se neobnoví.

Zákeřné geny

Jakmile úbytek jednou započne, většinou se už nedá zastavit.

Zázračné vlasové přípravky, z nichž nejznámější je patrně americký Rogaine, ve skutečnosti neobnovují vlasovou pokrývku, jen zvýší rezistenci folikulů vůči DHT. To znamená, že vlas se neobnoví jednou za pět, ale třeba za sedm let.

Proces samotný však zvrátit nedokážou. Je také úplně jedno, zda se vlasová tkáň nachází na hlavě anebo byla transplantována jinam na těle.

Jakmile se spustí genetický program, je pozdě a můžete se těšit na pomalu se rozrůstající „mnišskou tonzuru“ na vršku hlavy a kouty troubící k ústupu.

Z dostupných statistik o mužské plešatosti vychází celosvětově nejhůře právě Evropané, a to Češi, Španělé a Němci. Procento lysých hlav však stoupá také úměrně věku – polovina mužů kolem padesátky se s ní musí potýkat. Naštěstí se v posledních letech objevuje spásné řešení.

Přestěhovat skalp

Tímto řešením je transplantace. Nikoliv však od živého dárce, ale z vlastní hlavy. Už jsme si sice řekli, že slábnoucím folikulům přemístění nepomůže, existuje však jedna výjimka, a tu tvoří vlasové sazeničky rostoucí ve vějíři vzadu na temeni a kolem uší.

Není jasné proč, ale folikuly z této oblasti působení DHT nepodléhají. Ani když jsou přemístěny v podobě štěpu do již pustých zón. Existují dvě metody, které kosmetičtí chirurgové ve světě i u nás používají, buď tzv.

FUE (follicular unit extraction) anebo FUT (fullicular unit transplant), lišící se od sebe velikostí odebíraného štěpu (FUT odebírá souvislejší linie, FUE spíše jednotlivá semínka).

Operace samotná se provádí pouze v lokální anestezii, trvá několik hodin a její účinnost je prokázaná. Zádrhelem může být pouze cena, pohybující v závislosti na velikosti štěpu i přes sto tisíc korun.

Na přání evoluce

O skutečném důvodu, proč vůbec androgenní alopecií, jak se řídnutí vlasů odborně nazývá, lidé trpí, panují mezi vědci stále rozpory.

Někteří tento jev spojují se ztrátou ochlupení našich primitivních předků, jiní si myslí, že jde o evoluční záměr související s rozmnožovacím cyklem.

Zoolog z Muzea přírodní historie v norském Oslu Petter Bøckman se domnívá, že plešatění souviselo s proměnou mužské role v rámci kmene: „Muži většinou začínají plešatět v době, kdy už zplodili potomky.

Pro kmen jako celek jsou pak užitečnější, když se starají o své narozené děti a zajistí pokračování rodu, zatímco jejich místo zaujímají mladší a aktivnější samci.“