Domů     Fascinující vesmír: Co o něm ještě nevíte?
Fascinující vesmír: Co o něm ještě nevíte?
6.11.2016

Zrod hvězdy je ve vesmíru běžnou záležitostí. Tato událost je však natolik zajímavá, že stojí za to ji sledovat znovu a znovu. A nejen ji, zajímavý je i vývoj, který nově zrozenou hvězdu čeká…

Občas tomu osud chce, že hustota mezihvězdných mračen překročí mez, po níž začne svou vlastní gravitací kolabovat. Tak vzniká zárodek hvězdy, ve které dříve, nebo později dojde k zahájení termonukleární reakce, při níž se vodík přeměňuje na helium. To už je hvězda dospělá, a může tak začít zářit do širokého okolí.

Je jen málo hvězd, které jsou na své pouti vesmírem osamocené. Zpravidla se gravitačními vlivy ovlivňují s jinými hvězdami, a tak vytvářejí systémy v podobě dvojhvězd, trojhvězd apod. Jiné hvězdy, třeba naše Slunce, volí jiný způsob k zahnání samoty a stesku.

Vytvoří si kolem sebe soustavu planet. Planety vznikají z protoplanetárních disků vytvořených kolem mladých hvězd.

Původní hmota v prachoplynovém disku obsahuje jen několik málo minerálů, ovšem žár zalévající okolí hvězdy po zažehnutí jaderné fúze v jeho nitru, může dát vzniknout krystalům řady nových minerálů.

Mezi ně patřily především železo-niklové slitiny, sulfidy, fosfidy, oxidy či křemičitany. Tak spatřují světlo světa shluky hmoty. Zprvu jsou velmi malé, jejich průměr nedosahuje ani dvě stě metrů.

Postupnými srážkami a dalším vývojem však síla hmoty roste a cesta ke zrodu planet se otevírá.

Protoplanety, které při gravitačním kulečníku unikly za určitou mez, se později proměnily v plynné obry, kdežto terestrické tedy kamenné planety se dále vyhřívaly poblíž mateřské hvězdy. Alespoň tak tomu bylo v naší sluneční soustavě.

Protoplanetární disky byly v mnoha ohledech pro astronomy velkou neznámou. Avšak i zde se daří postupně odhalovat dosud ukrytá tajemství.

Astronomové využívající radioteleskopy ALMA a IRAM vůbec poprvé změřili teplotu velkých prachových částic ve vnější oblasti takového disku.

Ten se nachází kolem jedné mladé hvězdy s poněkud krkolomným pojmenováním 2MASS J16281370-2431391. Protože je tento název zapamatovatelný toliko pro lidi s fotografickou pamětí, badatelé objekt přejmenovali na Létající talíř.

Při pozorování talíře aplikovali vědci zcela novou techniku a objevili, že přítomné prachové částice jsou mnohem chladnější, než se očekávalo.

Mají totiž teplotu pouze -266 °C. Tento překvapivý výsledek naznačuje, že bude potřeba poupravit současné představy o podobných discích. Astronomové použili radioteleskop ALMA k pozorování záření vydávaného molekulami oxidu uhelnatého v disku kolem této hvězdy.

Byli tak schopni získat jeho velmi detailní záběry a objevili něco zvláštního. V některých případech pozorovali záporný signál!

Za normálních okolností je negativní signál fyzikálně nemožný, ale v tomto případě existuje vysvětlení, které však přináší překvapivé závěry.

„Tento disk nepozorujeme proti tmavému pozadí oblohy, ale vidíme v podstatě jeho siluetu na pozadí zářící mlhoviny. Tato difúzní záře je příliš rozptýlená, než aby bylo možné ji detekovat pomocí radioteleskopu, ale protoplanetární disk toto záření absorbuje.

Výsledný negativní signál tak znamená, že části tohoto disku jsou chladnější než mlhovina v pozadí.

Výsledek je podobný, jako kdyby Země ležela ve stínu tohoto útvaru!“ nastiňuje hlavní autor studie francouzský astronom Stephane Guilloteau, co se vlastně stalo.

Vědci zkombinovali měření vlastností disku provedená pomocí ALMA s daty o záření mlhoviny v pozadí získanými pomocí 30metrového radioteleskopu IRAM ve Španělsku.

Na základě toho odvodili, že teplota prachových zrn ve vzdálenosti asi 15 miliard kilometrů od hvězdy se pohybuje kolem zmíněných -266°C, tedy pouhých sedm stupňů nad absolutní nulou.

U tohoto typu objektů se jedná o první přímé měření teploty velkých prachových zrn, jejichž průměr dosahuje asi jednoho milimetru.

Naměřená teplota je o 15 až 20 stupňů nižší, než hodnoty, které předpovídá většina současných modelů. Aby bylo možné tento nesoulad odstranit, musejí mít velké prachové částice jiné vlastnosti, než věda v současnosti předpokládá.

Jinak by totiž při tak nízké teplotě neuměly fungovat. Aby zhodnotili dopad objevu na strukturu disku, pokusili se vědci nalézt rozumné vlastnosti částic, které by dosažení takto nízkých teplot umožnily. „Existuje několik možností:

teplota by například mohla záviset na velikosti prachových zrn, přičemž větší prachové částice jsou chladnější než ty malé.

Ale je příliš brzy na to, abychom mohli udělat definitivní závěr,“ říká spoluautor studie Emmanuel di Folco, který působí na Laboratoire d’Astrophysique ve francouzském Bordeaux. Pokud se ukáže, že takto nízká teplota prachových částic se v protoplanetárních discích vyskytuje běžně, mohlo by to mít závažné důsledky pro chápání jejich vzniku a vývoje.

Nízká teplota například značně ovlivňuje děje, ke kterým dochází při srážkách těchto částic. A to má zásadní dopady na jejich úlohu při vzniku zárodečných těles pro formování planet.

Nízká teplota prachových částic může mít také zásadní dopad na menší prachové disky, o kterých víme, že existují.

Pokud se totiž skládají většinou z velkých chladnějších částic, než se v současnosti předpokládá, mohlo by to znamenat, že jsou poměrně hmotné, a mohly by v nich tedy vznikat obří planety relativně blízko svých mateřských hvězd.

Definitivní závěry si vyžádají další pozorování, nyní se ale zdá, že objev chladnějších prachových částice pomocí radioteleskopu ALMA by mohl mít zásadní význam pro naše chápání protoplanetárních disků.

Foto: ESO, Inverse, Unawe
Související články
Věda a technika
Zombie kyborgové: Pomoc! Ten mrtvý pavouk se hýbe!
Čtyři páry pavoučích klepítek zručně uchopí malou destičku a dají se do práce. Na první blízký pohled by člověk ani nepoznal, že z tohoto členovce život už dávno vyprchal. Teď je z něj biotický robot. Nekrobot. V červenci roku 2022 publikuje tým inženýrky Te Faye Yapy z Riceovy univerzity v texaském Houstonu výzkum, který zaujme odborníky, předestře […]
Věda a technika
Zvířata s „šestým smyslem“: Jak vnímají magnetické pole Země?
Neviditelný kompas ukrytý v tělech ptáků, želv nebo hmyzu. Zatímco člověk magnetické pole Země nevnímá, mnohá zvířata se jím řídí s neuvěřitelnou přesností, a to při migraci přes oceány i návratu domů. Jak vlastně jejich „šestý smysl“ funguje? Schopnost vnímat magnetické pole Země se nazývá magnetorecepce. Využívají ji ptáci, mořské želvy, ryby, ale i mravenci […]
Věda a technika
Nepáchne, nechutná, ale stejně si ho kupujeme. Co nevíte o dusíku?
Do bezpečného přistání zbývá pouhých 16 minut. Datum 1. února 2003 se však zapíše do historie černým písmem. 63 kilometrů nad Texasem se raketoplán Columbia rozpadne. Ze sedmičlenné posádky nikdo nepřežije. Nejde ale o první oběti Columbie. Za ty totiž může dusík! Kennedyho vesmírné středisko dne 25. března 1979. Na Floridě panuje příjemných 26 °C. […]
Věda a technika
Kolik vody denně bychom měli vypít: Co říká věda
Zapomeňte na univerzální poučky typu „osm sklenic denně“. Moderní věda ukazuje, že potřeba vody je mnohem osobnější, než jsme si dlouho mysleli. Kolik tedy skutečně pít, aby tělo fungovalo správně, a proč na to neexistuje jediná správná odpověď? Představa, že každý musí vypít přesně dva litry vody denně, dnes mezi vědci spíše neobstojí. Jak upozorňuje […]
reklama
věda a technika
Rorschachův test: Co o vás prozradí inkoustové skvrny?
Můra, motýl, netopýr… Právě tyto odpovědi bývají nejčastější, když si lidé prohlížejí sadu skvrn. Ve filmech s nimi testují různé podezřelé, ale ve skutečnosti zkoumají strukturu osobnosti, způsob myšlení, emoce či vnímání reality. Během historie je provázejí kontroverze, ale používají se dodnes. Na první pohled jsou to jen náhodné inkoustové skvrny. Přesto v nich lidé […]
Lidé, kteří necítí bolest: Genetická mutace, která radikálně mění život
Bolest většina lidí považuje za nepříjemného společníka. Přesto má v lidském těle zásadní roli, varuje nás před nebezpečím. Existují však lidé, kteří ji nikdy necítí. Vzácná genetická mutace jim sice ušetří utrpení, zároveň ale zásadně mění jejich život a může být i smrtelně nebezpečná. Představte si, že si zlomíte ruku, sáhnete na rozpálenou plotýnku nebo […]
Tři nejbizarnější paraziti světa: Když hostitel přestane ovládat vlastní tělo
Představte si, že někdo ovládá vaše tělo a nutí vás dělat věci proti vaší vůli. Ve světě přírody to není sci-fi, ale běžná strategie přežití. Někteří paraziti totiž dokážou manipulovat chováním svého hostitele tak dokonale, že z něj udělají nástroj pro vlastní rozmnožování. Jedním z nejznámějších příkladů je parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis. Napadá mravence v […]
Zvířecí inteligence: Chobotnice dokážou úspěšně řešit hádanky
Na první pohled působí chobotnice jako tvor z jiné planety. Mění barvy, pohybují se téměř beztížně a mají osm pružných chapadel. Vědci ale v posledních desetiletích zjistili něco ještě pozoruhodnějšího: tyto mořské bezobratlé dokážou řešit složité úkoly, učit se a dokonce přemýšlet nad strategií. Některé experimenty ukazují, že chobotnice zvládnou mechanické hádanky, které by leckteré […]
věda a technika
Volné radikály: Chemičtí „darebáci“ s nepárovým elektronem
Volné radikály bývají popisovány jako jedno z největších nebezpečí lidstva. Ale nic není černobílé a tak jsou tyto molekuly či atomy zároveň nezbytné pro imunitní systém. Odkud se vlastně berou? Vyrábíme si je ve velké míře sami! Jak je udržovat v rovnováze a jak zabránit tomu, aby škodily? Mají pověst neviditelných nepřátel, kteří v těle […]
Tři podivuhodnosti sluneční soustavy: Z extrémního mrazu do ukrutného vedra
Německý astronom Frederick William Herschel (1738–1822) objeví infračervené záření a staví teleskopy. V roce 1780 se může pochlubit jedním se zrcadlem o šířce 1,22 metru. Ve světě nemá co do velikosti konkurenci. Dokončí ho 28. srpna – a ještě téhož dne objeví šestý největší Saturnův měsíc! Pojmenuje ho po obrovi Enkeladovi z řecké mytologie. Ostatně, […]
Mikroplasty v našem těle: Najdeme je už i v krvi
Plasty jsme si kdysi spojovali s pohodlím. Lehká lahev, odolný obal, praktická taška. Dnes se ale jejich mikroskopické zbytky objevují tam, kde bychom je rozhodně čekat nechtěli, a to v lidské krvi. Co to znamená? A jak se tam vlastně dostaly? Mikroplasty jsou drobné částice plastů menší než pět milimetrů, často však ještě mnohem menší, […]
Mozek ve spánku uklízí sám sebe: Jak funguje glymfatický systém?
Když večer usínáme, máme pocit, že tělo jednoduše vypíná. Ve skutečnosti se ale v mozku rozbíhá důležitá noční směna. Zatímco vědomí odpočívá, speciální systém začíná odplavovat odpadní látky, které se během dne nahromadily mezi neurony. Vědci ho nazývají glymfatický systém a bez něj by se mozek postupně doslova zanášel. Během dne mozek pracuje naplno. Nervové […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz