„Statistika nuda je, má však cenné údaje,“ zpívá se ve známé pohádce Princové jsou na draka. Bez statistiky by to však asi opravdu nešlo.

Výběr daní, zjištění počtu potencionálních vojáků či evidence vlastního majetku byly prvotními pohnutkami panovníků k nařízení statistických zjišťování.

Za první zmínky o statistice jsou považovány záznamy o sčítání obyvatelstva a majetku starých Babylóňanů, které pocházejí z období před rokem 3800 př. n. l.

Zmínky o sčítání lidu lze najít ve Starém zákoně, podobné průzkumy se konaly v podstatě ve všech starověkých civilizacích. Ty však byly od práce současných statistických úřadů ještě hodně vzdálené. První státní statistický úřad vznikl v roce 1842 v Belgii.

V Českých zemích vznikl Ústřední výbor pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech v roce 1856, skutečným statistickým úřadem se stal Zemský statistický úřad Království českého založený 6. března 1897.

Prvotní soupisy a přehledy vystřídalo pravidelné sčítání lidu v antickém Římě v 5. století př. n. l. Konalo se každých pět let a takzvaní cenzoři při něm zjišťovali počty obyvatel a jejich majetkové poměry.

Obdobné průzkumy se pak prováděly i v nově se formujících evropských zemích.

V Česku je za nejstarší dochovaný statistický dokument považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II.

Ve středověku se pak základním zdrojem informací o obyvatelstvu staly šlechtické evidence majetku a poddaných, církevní matriky a městské knihy.

Současnou podobu získala statistika v 19. století, a to průnikem tří základních disciplín – nauky o státu, politické aritmetiky a teorie pravděpodobnosti.

Nauka o státu, která dala statistice název (státověda), se pěstovala již v 16. a 17. století zejména na univerzitách v Itálii a Německu. Věda se zabývala shromažďováním geografických, politických i ekonomických údajů o tehdejších evropských státech.

Politická aritmetika, která se zabývala zkoumáním různých společenských jevů na základě číselných záznamů (například matrik) a jejich zobecňováním, se vyvinula v 17. století v Anglii.

Základy teorie pravděpodobnosti položil v 17. století švýcarský matematik Jakob Bernoulli, největšího rozvoje však dosáhla v 19. a 20 století.

V českých zemích je za významný mezník rozvoje statistiky považován patent Marie Terezie o každoročním sčítání lidu z 13. října 1753. Sčítání se konalo v roce 1754, a to poprvé jednotně na území celého habsburského soustátí.

Zakladatelem organizované statistické služby a prvním kvalifikovaným statistikem v českých zemích je podle ČSÚ Josef Antonín rytíř Riegger (1742 – 1795), který získal podporu císaře Josefa II, a tak mohl koncipovat a organizovat statistická šetření a vytvářet metodiky.

Během 19. století začala statistika pronikat do všech vědeckých disciplín a dalších sfér života. Nyní se bez statistiky neobejde prakticky žádná oblast lidského konání od státní správy, přes vědu, zdravotnictví, obchod a průmysl až třeba po sport.

Státní statistické úřady má v současnosti většina zemí světa. Jejich konkrétní podoba a struktura se však mnohdy liší, proto v posledních letech dochází k harmonizaci státních statistik, například v rámci všech členských i přidružených zemí Evropské unie.

Centrálním statistickým orgánem EU je EUROSTAT, rozsáhlé statistiky vede například OSN či OECD.