Fanoušci starověkých civilizací mají někdy tendenci k idealizaci tehdejšího světa. Egypt v dobách svého rozkvětu údajně představoval téměř vysněný ráj zdraví a nadbytku. Archeologické nálezy ze staroegyptského města Al-Amarna však hovoří trochu o něčem jiném.

Středoegyptská Al-Amarna byla krátkou dobu hlavním městem starověkého Egypta, postavit jej nechal faraón Achnaton, otec Tutanchamona. Ten zavrhl staré egyptské bohy a zavedl uctívání jediného – slunečního kotouče Atona. Preferoval mimo jiné i mnohem expresivnější výtvarný styl.

Achnaton vládl Egyptu v letech 1379–1362 před naším letopočtem, z toho 15 let sídlil v Al-Amarně. Město bylo opuštěno krátce po faraónově smrti, když na trůn nastoupil jeho syn Tutanchamon.

Výzkumy pozůstatků běžných obyvatel na pohřebišti v Al-Amarně ukázaly, že mnozí z nich trpěli anémií, zlomeninami končetin, byli zakrslí a dětská úmrtnost byla vysoká.

„Znamená to, že v tom období panoval nedostatek,“ poznamenal americký antropolog Jerome Rose. „Možná tedy na tom průměrný Egypťan nebyl tak dobře a možná právě Achnaton řekl, že se to musí změnit k lepšímu,“ dodal.

Proč tehdejší bídu neodhalili vědci již dříve? Inu, z prostého důvodu. „Vykopávky byly prováděny na velkém množství běžných pohřebišť, ale jen kvůli předmětům.

Lidským ostatkům byla věnována jen malá pozornost,“ prohlásil Roseův kolega Barry Kemp, který řídil průzkumy v Al-Amarně.

Rose poukázal například na zranění páteře u teenagerů – podle něho k nim mohli přijít při nehodách během prací na stavbě města. Na 74 % dětí a mládeže trpělo anémií, mezi dospělými to bylo 44 %.

Průměrná výška mužů byla 159 centimetrů, ženy dorůstaly v průměru do výšky 153 centimetry. „Výška dospělých je používána jako zástupný ukazatel pro všeobecné standardy života. Malé postavy ukazují na jídelníček, v němž chybí proteiny. Lidé nedorůstali do plné možné výšky,“ uzavřel Rose.