Maximálně 10 měsíců. Tak dlouho v průměru přežívají výsadkáři nasazení na území protektorátu Čechy a Morava. To víme teď, ale trojice vojáků z operace Silver A o tom nemá ani ponětí, když vyskakující z letadla do noci. Nakonec se nedožijí ani smutného průměru…

Píše se 29. prosince 1941. Výsadkáři nadporučík Alfréd Bartoš (1916–1942), rotmistr Josef Valčík (1914–1942) a četař a radista Jiří Potůček (1919–1942) očekávají signál ke skoku.

Tvoří zvláštní skupinu krycí mise zvané operace Silver A. Jejich úkolem je zajištění radiového spojení s exilovou vládou v Londýně a také znovuobnovení Gestapem rozbité sítě domácího odboje.

Té noci vyskočí nad protektorátem Čechy a Morava také výsadek Silver B a Anthropoid.

Dopadnou 40 kilometrů mimo

Všichni přitom čelí nelítostné statistice. Výsadkáři do protektorátu mají „životnost“ jen několik měsíců. Z operační vlny probíhající v letech 1941 a 1942 se konce války dožijí pouze dva z nich. Stejně jako další paravýsadky, i Silver A má od začátku problémy.

Kvůli chybě v navigaci přistanou 40 kilometrů od plánovaného místa seskoku. Josef Valčík se třeba ztratí a s velitelem Bartošem se potká až o další dva dny později v Mikulovicích.

Už 15 dní po novém roce vysílá Potůček skrz radiostanici pojmenovanou Libuše první zprávy do Londýna.

Odbojářská síť o 140 členech

Radiostanice umístěná v obci Ležáky pravidelně komunikuje s Londýnem a skupině se navíc daří i plnit hlavní cíl své mise. Totiž opět dát dohromady odboj na kusy rozbitý zásahy Gestapa.

Bartošovi se podaří kontaktovat štábního kapitána Václava Morávka (1904–1942), jednoho ze Tří králů. Odbojová síť nakonec po celých Pardubicích a okolí naroste na 140 členů. Bartoš zároveň ale porušuje základní pravidla.

V Pardubicích, kde je dobře znám, se nijak neskrývá, jeho jediným převlekem bývají tmavé brýle. Kontaktuje navíc předválečnou snoubenku Věru Junkovou (1917–1942), se kterou se v podstatě okamžitě po shledání rozchází.

I přesto je nikdy nikdo z početné odbojářské skupiny ani přes neustávající riziko dopadení Gestapem neprozradí. Tajná policie jim přijde na stopu až díky Karlu Čurdovi (1911–1947) po atentátu na Heyrdicha.

Vše se začíná hroutit

Právě heydrichiáda znamená konec pro celou skupinu Silver A i všechny, kdo výsadkářům pomáhají. Přestože Bartoš organizoval a koordinoval parašutisty na území celého protektorátu, o úkolu mise Anthropoid nemá ani tušení.

Atentát 27. května 1942 provedený Jozefem Gabčíkem (1912–1942) a Janem Kubišem (1913–1942) zaskočí i jeho samotného.

O chystaném útoku na Heydricha mu neřekne dokonce ani Josef Valčík, který v té době již spolupracuje s Gabčíkem a Kubišem a nakonec s nimi i umírá v kryptě.

Němci a především samotný Adolf Hitler (1889–1945), jehož oblíbencem Heydrich byl, zuří. Nad protektorátem je vyhlášen výjimečný stav. Gestapo okamžitě zahajuje hon na kohokoliv, kdo by mohl být s atentátem či odbojem jakkoliv spojený.

Pak 10. června vyhladí Lidice a o dalších 14 dní později Ležáky, kde parašutisté ze Silver A ukrývají vysílačku.

Gestapo najde Bartošovi zápisky

V tu chvíli končí veškeré naděje všech, kdo jsou spojeni se Silver A. Gestapo už totiž přesně ví, kam a za kým má jít, a tak 17. června zatýkají manžele Krupkovi, kteří již plánují útěk.

V jejich bytě, kde Bartoš bydlel, nacházejí i jeho archiv. V tu chvíli tak získávají všechno. Mají jména i adresy. Nikdo neuteče. Na velitele operace čekají právě u Krupkových. Bartoš si ale všimne cizích mužů a okamžitě utíká.

Při pronásledování se strhne přestřelka a Gestapo nakonec společně s Wehrmachtem výsadkáře obklíčí. Bartoš nemá šanci utéct. Výcvik mu velí se zastřelit. A tak střelí. Umírá v nemocnici o den později.

Poslední z trojice Silver A Jiří Potůček uniká tajné policii nejdéle, 2. července ho ale spícího v křoví zastřelí český četník. Stane se tak pouhých 7 měsíců po výsadku. Drtivou většinu spolupracovníků operace Silver A Němci popraví.