„Spolku na ochranu zvířat v Moravské Ostravě. Tímto potvrzuji, že mně dnes prodané zvíře je určeno pouze pro mou domácnost a že v mé domácnosti nežijí žádní Židé povinní k nošení označení Židů.

V Ostravě 22. srpna 1942,“ říká jedno z dochovaných prohlášení občanů Protektorátu Čechy a Morava. Árijský původ se tehdy vyžaduje i v případě, že si chcete pořídit domácího mazlíčka.

Už v roce 1933 začíná německý Říšský svaz úředníků matričního úřadu vydávat tzv. Ahnenpass (rodový pas), doklad o árijském původu. Mapuje předky až do pátého kolena zpětně, tedy k praprarodičům prarodičů.

Ovšem německým úředníkům většinou stačí, když jsou známé kolonky až po praprarodiče. Obyčejným Němcům nikdo nenařizuje, že si tenhle průkaz musí pořídit, ale doporučuje se to.

Příslušníci NSDAP mají prokázat svůj původ až k datu 1. ledna 1880. „Árijského původu je člověk, který je z pohledu německého národa nedotčen cizorasovými prvky,“ píše se v Ahnenpassu.

Cizí rasa je hlavně židovská, cikánská, ovšem vadí samozřejmě i asijská nebo africká krev a po chuti nejsou ani původní obyvatelé Ameriky, tedy Indiáni, a Austrálie (Aboriginci). Jenže tohle je jenom první krok k rasové čistotě německého národa…

Vznikají občané druhé kategorie

Němečtí nacisté přijíždí v polovině září roku 1935 do Norimberka na každoroční sjezd své strany. 15. září 1935 zvláštní zasedání Říšského sněmu vyhlašuje platnost dvou ústavních zákonů, které předurčí další osud části obyvatel.

Zákon o říšském občanství, říká, že „občanem Říš může být pouze Němec nebo člověk s příbuznou krví.“ Co to znamená v praxi? Němečtí Židé rázem přicházejí o svá práva a stávají se z nich občané druhé kategorie.

Zatímco árijští Němci patří do skupiny říšských občanů, Židé jsou pouze státními příslušníky. Už po dvou měsících spatří světlo světa první prováděcí předpis, který jednoznačně říká, kdo je Žid nebo míšenec.

Plný Žid je ten, kdo má alespoň tři židovské prarodiče.

Jako míšenci prvního stupně nebo také „položidé“ se označují lidé, kteří mají dva židovské prarodiče a nejsou v době vydání norimberských zákonů členy židovské obce a nežijí v manželství se Židem.  Míšenci druhého stupně smějí mít jenom jednoho židovského prarodiče.

Říšský protektor chce dělat pořádek

Prováděcích předpisů k Norimberským zákonům se do roku 1943 zrodí celkem třináct. Říkají například, že židovský původ se určuje podle členství prarodičů v židovské náboženské obci.

Norimberské zákony se používají nejenom v samotné německé třetí říši, ale i v nacisty okupovaných zemích. Výjimkou není ani Protektorát Čechy a Morava.

Život českých obyvatel nová pravidla poprvé ovlivní v polovině roku 1939, kdy říšský protektor Konstantin von Neurath (1873–1956)vydává: „Nařízení říšského protektora o židovském majetku z 21. června 1939“.

Měmecké okupační úřady podle něj mohou českým Židům zkonfiskovat jejich majetek. Zároveň začínají platit zákony o určování židovského původu.

Neurath je tehdy zřejmě aktivnější než sám nacistický vůdce Adolf Hitler (1889-1945), který zpočátku „chtěl Čechům v protektorátu přenechat starost o rasovou čistotu vlastního národa,“ jak uvádí publikace projektu Institutu terezínských studií Naši nebo cizí?

Židé v českém 20. století. Říšský protektor se zkrátka chce s židovským obyvatelstvem vypořádat.

Bez dokladů se na úřadě neukazujte

4. července 1939 začíná platit vládní protektorátní nařízení č. 136/1940 „o právním postavení Židů ve veřejném životě.

„Každý ve státní službě, k sňatku a vůbec všude, kde se setkával s úřady, musel si opatřit doklady o „arijském původu” do třetího pokolení a teď si představte, kolik bylo třeba dokladů, když je musel ten či onen předkládat…“ uvádí například kronika obce Včelná.

Vdané ženy a ženatí muži musí na úřad přijít se svým křestním listem a křestními listy svého otce a matky a prarodičů z obou stran. Celkem jde o sedm dokladů a to samé musí mít i od manžela nebo manželky.

Bez čtrnácti dokladů se na úřadě vůbec nemá cenu ukazovat.

Svobodné nakládání s vlastní vkladní knížkou, sňatek, některá zaměstnání ve státní službě, vydání nové občanské legitimace, vlastnictví soukromého majetku nebo také domácích mazlíčků… Na všechno je potřeba doložit árijský původ alespoň k prarodičům.

Aby úředníci agendu stihli vyřizovat, vzniká kvůli ní dokonce v roce 1943 Rodopisný úřad pro Čechy a Moravu.