EpochaPlus.cz si pro vás připravila šest zajímavých perliček o víně. Víte třeba, jak vzniká růžové a zda v suchých najdete cukr?
Francouzský paradox
Mýtus: pití vína je zdravé
Verdikt: pravda (ale s mírou)
V roce 1991 zveřejnil francouzský výzkumník Serge Renaud (1927–2012) výsledky své studie. Zjistil, že ačkoli Francouzi příliš neholdují zdravému životnímu stylu, mají v průměru nejméně infarktů na světě. Tak se zrodil tzv. francouzský paradox.
Podle Renauda je totiž důvodem 67 litrů vína, které každý Francouz za rok vypije. Víno obsahuje antioxidant resveratrol působící proti krevním sraženinám. Zároveň ale platí, že jde stále o alkohol a nadměrná konzumace přináší více problémů než pozitiv.
Růžové není slivka
Mýtus: růžové víno vzniká smícháním bílého a červeného vína
Verdikt: nepravda
Někteří nepoctiví vinaři mohou vyrábět růžové víno smícháním červeného a bílého. Kvalitní růžové se ale už jako růžové vyrábí. Používají se k tomu modré hrozny, ze kterých vzniká i červené.
Nejčastějším způsobem, jak stvořit růžové, je takzvaná krátká macerace. Postup je stejný jako u červeného vína, pouze se doba nakvašení zkrátí. Další možností je lisování bobulí vcelku, správné nastavení tlaku lisu pak zajistí růžovou barvu vína.
Poslední možností výroby růžového je samotok, kdy se hrozny lisují jen vlastní vahou.
I drahé víno může být patok
Mýtus: vrátit láhev v restauraci lze bez ohledu na cenu
Verdikt: pravda
Dražší vína bývají obvykle starší a počítá se s jejich zráním v lahvi. Takové uložení má svoje rizika. Zátka nemusí dobře těsnit či prodejce nebo restauratér nedodrží podmínky uskladnění. Víno se kvůli tomu může zkazit.
Pokud se do lahve například dostane vzduch a nastartuje se druhotné kvašení, místo lahodného moku na vás v lahvi čeká kyselý patok. Takové víno bez obav vraťte, i když kvalitní sommeliér by měl tuto vadu odhalit již při otevření.
Kvalitní víno jedině s korkem!
Mýtus: kvalitní vína jsou uzavřena výhradně korkovým uzávěrem
Verdikt: nepravda
Způsob uzavření nijak nezaručuje kvalitu vína. Zátky vyráběné z kůry dubu korkového jsou přírodním materiálem, který nikdy nezaručí dokonalou těsnost. Proto může víno s korkovým uzávěrem dozrávat, ale také se zkazit. Cena korku navíc stále roste.
Mnoho vinařů tak sahá po kovovém uzávěru. Najdete ho i u velmi kvalitních vín, která nejsou určena k archivaci.
Hubnu, nalijte mi suché
Mýtus: suchá vína neobsahují cukr
Verdikt: nepravda
V souvislosti s vínem a obsahem cukru v něm se setkáváme se dvěma různými hodnotami. První je cukernatost, ta se udává stupni na normalizovaném moštoměru. Druhou hodnotou je obsah zbytkového cukru.
Pokud je víno označeno jako suché, znamená to, že po kvašení a stabilizaci v něm zbydou maximálně čtyři gramy cukru. V polosuchém vínu pak může být od 4,1 do 12 gramů. Aby to nebylo tak jednoduché, víno může být suché, i když bude mít zbytkového cukru více.
Pak ale obsah kyselin musí být maximálně o dva gramy vyšší. Takže i víno s devíti gramy zbytkového cukru bude suché, pokud v něm bude 11 gramů kyselin.
Šampaňské? Jen francouzské!
Mýtus: jen francouzský vinař umí vyrobit dobré šampaňské
Verdikt: částečná pravda
Ve skutečnosti je to tak, že nikdo jiný než vinař sídlící v kraji Champagne nemůže vyrobit jakékoli pravé šampaňské. Označení „champagne“ je totiž chráněnou místní známkou.
Jakékoli šumivé víno vyrobené mimo tuto oblast nemůže být nazýváno šampaňským, ale jen sektem. Ten se často vyrábí stejnou metodou. A tak se již několikrát stalo, že sekt z Moravy porazil na soutěži ve slepém testu šampaňské od těch nejlepších producentů.
