Je hnacím motorem všech životně důležitých procesů v našem organismu. V tandemu s draslíkem reguluje vodní rovnováhu v těle a nápomocný je i při udržování homeostázy krve. Přesto patří sodík mezi často očerňované a odsuzované složky potravy.

Zatímco řada lidí mu nemůže přijít na jméno a omezují kvůli němu solení pokrmů i pití minerálních vod, druzí se jako lvi bijí za jeho „nevinu“. Pravda leží někde uprostřed. Problémy způsobuje nedostatek sodíku v těle i jeho přemíra.

Denně nanejvýš jedna lžička

Čísla Státního zdravotnického úřadu hovoří jasnou řečí. Denní potřeba sodíku v našem těle je zhruba 0,5 gramu. Při jeho přepočtu na kuchyňskou sůl je podle údajů WHO (Světová zdravotnická organizace) bezpečná denní dávka soli do 5 gramů.

Tedy maximálně jedna kávová lžička za den. V takové míře je sodík pro naše tělo dobrým sluhou. Je součástí elektrolytu, který je potřebný pro správnou funkci buněk.

Udržuje svalovou dráždivost a propustnost buněčné membrány, takže je nezbytný také pro svalovou a nervovou činnost.

Zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů a uplatní se i při tvorbě červených krvinek a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, bez které bychom těžko mohli trávit. Se zvyšováním tělesné aktivity jeho spotřeba výrazně stoupá.

Nedostatek sodíku signalizuje tělo nejčastěji nízkým krevním tlakem, dehydratací, depresemi, svalovou slabostí či křečemi. Příčinou takového stavu je zejména nadměrné pocení, opakované zvracení nebo déletrvající průjem. Co když je ho ale moc?

Děti, pozor!

Přemíra sodíku dokáže v našem organismu natropit pěknou paseku. Zadržuje v těle vodu, objevují se otoky, roste krevní tlak stejně jako riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.

Na ty, kteří neudělají bez solničky ani krok, číhá třeba infarkt, mrtvice, ale také žaludeční vředy. Nadměrné množství soli, a tedy i sodíku, může navíc zapříčinit zvýšené vylučování vápníku a stát tak za vznikem osteoporózy.

Přehnaný příjem sodíku je strašákem zejména pro děti, které jej ještě nedokážou vylučovat tak jako dospělí. Doporučená denní dávka sodíku pro děti do jednoho roku věku je 130–180 mg. Pro děti a dospívající pak 300–550 mg.

Pozor na jeho přemíru by si měly dát i těhotné ženy. Regulaci sodíku mají v těle na starost především ledviny. Močí se ho vylučuje 90 procent.

Jeho nejvýznačnějším dodavatelem je chlorid sodný, v běžném životě známý jako kuchyňská sůl, přidávaný k dotvoření chuti jídel a do nejrůznějších potravin. A jaká je naše reálná denní spotřeba sodíku?

Průměrný denní příjem sodíku u evropské populace činí asi 3–5 g, tedy zhruba 8–11 g soli, což značně překračuje denní potřebu.

Většinu (až 75 procent) z tohoto množství dostáváme do těla ve zpracovaných potravinách, přibližně 15 procent zastupuje sůl přidaná do pokrmů při vaření či na talíři a jen asi 10 procent zastupuje sodík přirozeně obsažený v potravinách.

Zákaz pro fastfood

Bezpečný přísun sodíku tak člověk neovlivňuje ani tak omezením soli v hrnci při vaření jako uváženým výběrem toho, co kupuje a konzumuje.

Do kategorie potravin s nízkým obsahem sodíku patří třeba brambory, maso, ryby, zelenina, ovesné vločky, ovoce, rýže nebo těstoviny. Druhou partu, tedy tu, kde se sodíkem nešetří, tvoří instantní polévky, grilované maso, uzené ryby, slanina, chipsy, slané oříšky, konzervované omáčky nebo jídlo z rychlého občerstvení.

Bohaté na sodík jsou i některé minerálky. Každá minerální voda musí mít ostatně na obalu vyznačeno minerální složení pramene, takže pro zjištění informací o obsahu sodíku a dalších minerálních látek stačí zkontrolovat etiketu.

Jak je to se sodíkem v minerálkách

Přírodní minerální voda pochází z podzemního chráněného zdroje. Má charakteristický obsah minerálních látek a stopových prvků a nesmí být nijak chemicky upravena či dezinfikována. Rozlišujeme slabě, středně a vysoce mineralizované minerální vody.

Ty vysoce mineralizované se prodávají v lékárnách a slouží pro léčebné pitné kúry. Naopak slabě a středně mineralizované vody jsou vhodné pro pitný režim.

Kolik sodíku obsahuje 100 g daných potravin

Hovězí maso   0,069 g Na (0,1725 g soli)

Salám uherský            0,818 g Na (2,045 g soli)

Špenát 0,123 g Na (0,3075 g soli)

Banán 0,001 g Na (0,0025 g soli)

Celozrnný chléb         0,5 g Na (1,25 g soli)

Niva    1,408 g Na (3,52 g soli)

Eidam 30%     0,983 g Na (2,45 g soli)

Rohlík 0,6 g Na (1,5 g soli)

Kakao prášek  0,65 g Na (1,625 g soli)

Mléčná čokoláda        0,28 g Na (0,7 g soli)