Na severním cípu ostrova Tchaj-wan budily po několik desetiletí pozornost unikátní opuštěné stavby. Patnáct domů neobvyklého tvaru připomínající trs velkých prosklených kruhových buněk s krásným výhledem na moře.

Jsou zářivě barevné, žluté, modré i červené a časem se jim začne říkat UFO domy.

Projekt Sanzhi inspirovaný finským architektem Mattim Suuronenem (*1933) je zahájen v roce 1978, v období ekonomického boomu po překonání ropné krize.

Záměrem je vybudovat luxusní víkendové městečko pro movité klienty, které by bylo symbolem nové prosperity. Nechybí mu ani bazény se skluzavkami.

Nedostatek financí však projekt zabrzdí a v roce 1980, dřív než může být dokončen, je po bankrotu zadavatele definitivně zastaven. Pár metrů od moře a necelých 15 kilometrů od hlavního města, zůstává stát město duchů, které vypadá jako z jiného světa. Jako by si ho tu postavili mimozemšťané.

Místo jako stvořené pro duchy

Neobvyklá atmosféra místo obklopí řadou legend. O tom, že stavba byla zastavena kvůli podivným nehodám dělníků. Že se tu oběti těchto nehod zjevují jako duchové.

O tom, že lokalita je pohřebištěm téměř 20 000 holandských vojáků ze 17. století a jejich kostry byly při kopání základů odkryty.

„Ne, opravdu tam nestraší,“ usmívá se architekt Lin, jeden z autorů projektu, když přijde řeč na bloudící přízraky dělníků. „A na nedaleké silnici opravdu nedochází k žádným nevysvětlitelným autonehodám.“

Unikát okouzlí miliony lidí

Přestože neobvyklé stavby chátrají, stávají se vyhledávanou turistickou atrakcí a cílem řady fotografů z celého světa. Několikrát se objeví i filmaři. Všichni se shodují, že místo je zcela unikátní svou neobvyklou atmosférou.

Svým způsobem se komplex během let stává také jedním unikátů světové architektury. Když se objeví první informace o úmyslu komplex zbourat, je to šok pro všechny, které okouzlil.

Nový majitel nečeká

V roce 2008 jedinečné místo znovu zničí peníze. Nový majitel pozemků chce stavby strhnout a na jejich místě postavit tradiční, jinými slovy tuctové, rekreační středisko.

Navzdory peticím a návrhům zařadit stavby mezi historické památky vláda záměr schválí a majitel nečeká. Chce být hotov dřív než obhájci staveb najdou způsob jak bourání zabránit. „Úředníky historie nezajímá.

Zajímají je jenom peníze,“ zlobí se tchajwanský fotoreportér Leo Chang. Protesty ani argumentace nic nezmohou.

Zůstane jen prázdný plac

Ráno 29. prosince 2008 začínají demoliční práce. Jeden po druhém se unikátní stavby mění v hromady trosek a nakonec místo srovnají se zemí bagry. Plánovaná výstavba však dodnes nezačala.

Pobřeží zůstává prázdné a zničený architektonický unikát připomínají už jen kousky barevného plastu, které se tu a tam povalují na prázdném pozemku i na blízké pláži. A vzpomínky těch, kteří komplex navštívili.

Jako třeba švédská architektka Laila Ulvingová: „To místo mělo úžasnou a specifickou náladu. Nikde jinde na světě jsem podobnou nenašla.“