Hubbleův teleskop snímkuje vzdálené mlhoviny a galaxie už 25 let a ve své třídě zůstane navždy legendou. Pokrok se ale nedá zastavit a hnacím motorem NASA je nahlížet stále dál, kam až nám to technologie dovolí.

Od roku 2018 bude mít proto Hubble na nebesích nástupce. Většího, výkonnějšího a s lepším zrakem. Dohlédne daleko. Až k počátku vesmíru.

Nazývat vesmírný dalekohled Jamese Webba (říkejme mu prostě Webb) Hubbleovým nástupcem však není úplně přesné. Vhodnější výraz je následník, neboť Webb ho v ničem nenahrazuje, pouze vychází z obzorů a horizontů, které nám Hubble otevřel.

Jejich mise také nejsou identické. Zatímco Hubble pozoruje svým třpytivým hliníkovým okem viditelné a ultrafialové spektrum záření, Webb se podívá směrem přesně opačným – k infračervenému.

To mu umožní nahlížet „dozadu v čase“ mnohem dál, než Hubble kdy mohl, až k prvním galaxiím a hvězdám, které se kdy rozsvítily v zárodečné tmě.

A bylo světlo

Obdobím temna nazýváme dobu 400 tisíc let po Velkém třesku a je to nejdál, kam se nám zatím podařilo nahlédnout. Z této doby pochází tzv.

reliktní záření, tepelný statický šum na pozadí veškerého prostoru, jehož existenci potvrzuje sonda COBE (Cosmic Background Explorer) v roce 1992. V té době je vesmír ještě neprůhledně černý a nesmírně teplý.

K příslovečném rozsvícení dochází až později, zhruba před 13,6 miliardami let, kdy se rodí první hvězdy a spřádají se galaktická ramena. A právě na ně se Webb dokáže podívat. Ptáte se jak? Světlo z těchto prvotních krajin k nám přilétá i dnes.

Vesmír se ale stále rychleji rozpíná, což znamená, že na čím starší objekty (hvězdy, mlhoviny, galaxie) se chceme podívat, tím rychleji se od nás vzdalují.

Jak se zvětšuje vzdálenost mezi nimi a námi, jeví se tyto objekty jako stále červenější, protože se protahuje i vlnová délka světla, které k nám vysílají. Tomuto jevu se říká rudý posuv, protože světlo se pohybuje směrem k infračervené oblasti spektra.

Jsou tak daleko, že jejich záření nelze zachytit konvečními prostředky dole na Zemi. Je potřeba jít dál.

Květina v prázdnotě

Webbův cíl leží daleko za hranicemi zemské atmosféry, i za orbitální výškou 570 kilometrů, kde obíhá Hubble. Vypraví se až do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů, do tzv. 2 Langrangeova bodu.

V takové vzdálenosti bude moci pohodlně odstínit jak Slunce, tak i světlo odražené Zemí a Měsícem, které by mohlo pozorování v infračervené narušovat. Cesta mu tam potrvá něco okolo jednoho měsíce a bude ji provázet postupné vylíhnutí z kukly.

Hubbleův teleskop má typický tvar, připomíná přerostlý dalekohled anebo ocelový vesmírný doutník. Dalekohled Jamese Webba se však na své cestě rozvine jako květina.

Rozloží své zlatem potažené beryliové zrcadlo z 18ti šestiúhelníkových částí připomínající včelí plástev, které to Hubbleovo přesahuje průměrem o 4 metry a má téměř 7krát větší sběrnou plochu, a napne izolační plachtu o rozměru tenisového kurtu. Jako červená květina uprostřed prázdnoty.

Vše, co je skryté

Na svém místě nebude dalekohled osamělý, v 2 Langrangeově bodu už obíhá Herschelova vesmírná observatoř vypuštěná agenturou ESA v roce 2009. Její úkol je podobný, ale na rozdíl od Webba má pátrat po extrémech jako jsou nejplodnější líhně hvězd a podobně.

Webb se kromě pozorování nejrannějšího vesmíru zaměří také na studium zrodu a spřádání galaxií pomocí spektroskopické analýzy, zkoumání mladých hvězdných systémů, které zatím nesvítí ve viditelné části spektra, a pozorování cizích planet.

U nich díky své bezkonkurenční přesnosti dokáže odhalit i složení atmosféry a napovědět, zda by případně mohly hostit nějakou formu života.

Odlet ke hvězdám

Celá mise dalekohledu je výsledkem spolupráce napříč vesmírnými agenturami. Spojené státy zastupuje NASA, jejíž inženýři projektují a staví dalekohled samotný.

Evropská ESA se postará o jeho dopravení na místo pomocí své rakety Ariane 5, která má za sebou již 57 úspěšných startů.

A kanadská CSA dodá jednak zobrazovací zařízení k určení polohy dalekohledu ve vesmíru a jednak právě jedinečný spektrograf NIRISS, který se postará o nahlížení do daleké minulosti.

Plánovaný start by se měl uskutečnit v říjnu 2018 z evropského kosmoportu poblíž města Kourou ve Francouzské Guyaně. Pokud budete v té době poblíž, nezapomeňte se dívat na nebe. Anebo si prostě počkejte, až Webb pošle domů první fotky.