Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého?

Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše ztratí nit. Vědci už tuší, proč.

Jedním z nejzajímavějších vysvětlení tohoto každodenního záhadného jevu je takzvaný efekt dveří (doorway effect).

Psychologové Gabriel Radvansky a David Copeland z americké University of Notre Dame zkoumají, co se děje s pamětí, když člověk přechází z jedné místnosti do druhé.

Jejich experimenty ukazují, že překročení dveří může narušit vybavování informací, které jsme si před okamžikem drželi v hlavě.

Mozek totiž vnímá změnu prostředí jako hranici mezi dvěma událostmi. Uzavírá jednu situační kapitolu a připravuje se na další. Představte si, že v obýváku dostanete nápad připravit si čaj.

Vstanete, zamíříte do kuchyně, překročíte práh a původní záměr jako by někdo vymazal. Mozek se mezitím zabývá novým prostředím a původní informace se hůře vybavuje.

Když pozornost uteče někam jinam

Ne vždy ovšem může za zapomínání samotný práh. Velkou roli hraje také pozornost, pracovní paměť a množství informací, které se snažíte zpracovat současně.

Přemýšlíte o pracovním úkolu, v duchu sestavujete nákupní seznam, posloucháte rádio a ještě kontrolujete telefon. Mozek musí mezi jednotlivými činnostmi neustále přepínat. A právě tehdy se může stát, že drobný záměr jednoduše neudrží.

Neuropsycholožka Julie Brody Magidová z kliniky při americké McLean Hospital upozorňuje, že podobné výpadky mohou souviset také s únavou a přirozenými změnami fungování mozku.

Není tedy nutné hledat za každým zapomenutým úkolem nějakou záhadnou poruchu. Někdy jste jen zahlceni. Zajímavé je, že se zapomenutý záměr často vrátí ve chvíli, kdy se vrátíme na původní místo. Prostředí totiž funguje jako připomínka: pohled na pohovku nebo rozečtenou knihu znovu aktivuje původní myšlenku.

Zapomínání jako ochranný mechanismus?

Ještě zajímavější je, že vědci nepovažují podobné výpadky za pouhou chybu mozku. Schopnost oddělovat jednotlivé události a aktualizovat informace o tom, co právě děláte, může být užitečná. Nemusíte si totiž v každém okamžiku pamatovat úplně všechno.

Mozek vybírá, co je důležité právě teď, a některé informace odsouvá stranou. Efekt dveří navíc není tak jednoznačný, jak se původně zdálo.

Studie publikovaná v roce 2021 v časopise BMC Psychology ukazuje, že samotné překročení prahu nemusí zapomínání automaticky vyvolat. Výraznější problém se objevuje zejména tehdy, když máme současně zatíženou pracovní paměť. Kdy tedy zbystřit?

Občasné zapomenutí důvodu, proč jste otevřeli lednici, je běžné. Pokud se však výpadky paměti zhoršují, opakují stále častěji nebo začínají komplikovat běžný život, je vhodné poradit se s lékařem. A příště?

Až budete bezradně stát před otevřenou lednicí, nemusíte se hned podezírat z nedostatku inteligence. Váš mozek možná jen právě dokončil jednu kapitolu a zapomněl, proč začal psát další.