Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává.

Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř nestřílí, jeho výsledek překresluje mapu Spojených států.

Všechno začíná zdánlivě nevinně. Už v roce 1787 stanovuje americký Kongres hranice Severozápadního teritoria, jenže jejich vymezení není právě nejšťastnější.

Pozdější Ohio si při vstupu do Unie v roce 1803 nárokuje území, které podle jiného výkladu patří Michiganu. Největší problém představuje úzký pás země u Erijského jezera, na němž leží Toledo. A nejde jen o několik kilometrů čtverečních.

Oblast má strategický význam, protože nabízí přístup k důležitým vodním cestám a obchodním trasám. Jakmile se začíná řešit přijetí Michiganu mezi americké státy, spor nabírá na obrátkách. Obě strany totiž chtějí Toledo pro sebe.

Zraněný šerif

Na jaře 1835 už létají ostrá slova a do terénu vyrážejí ozbrojené skupiny. Michiganský guvernér, teprve dvaadvacetiletý Stevens T. Mason, povolává milici. Ohio nezůstává pozadu a jeho guvernér Robert Lucas shromažďuje vlastní vojáky.

Michiganští ozbrojenci zatýkají ohijské zeměměřiče, úředníky i další osoby, které se pokoušejí vykonávat pravomoci jménem Ohia. Při takzvané bitvě u Phillips Corners dokonce zazní výstřely, naštěstí však nikoho nezasáhnou.

K opravdovému násilí dojde při jednom zatýkání. Ohioan Two Stickney, jehož bratr se příznačně jmenuje One, vytáhne kapesní nůž a bodne michiganského zástupce šerifa Josepha Wooda.

Ten útok přežije, ale Stickney uprchne do Ohia. Jeho vydání se stává dalším bodem sváru. Válka tak připomíná spíše bizarní přetahovanou o úřední razítka než skutečné vojenské tažení.

Přesto obě strany investují značné peníze do milic a napětí musí nakonec uklidňovat až prezident Andrew Jackson (1767-1845).

Nikdo neumírá

Rozhodující slovo má Kongres. V roce 1836 přichází s kompromisem: Michigan se musí vzdát nároku na Toledo a přijmout hranici podle ohijského výkladu. Na oplátku získá rozsáhlou část Horního poloostrova, tedy území mezi Velkými jezery.

Michiganci zpočátku nabídku odmítají. Představa, že přijdou o Toledo, je pro ně těžko stravitelná. Jenže bez souhlasu s kompromisem nemohou získat plnohodnotné postavení amerického státu.

Nakonec ustoupí a 26. ledna 1837 se Michigan stává 26. státem Unie. Ohio si ponechává Toledo, zatímco jeho někdejší soupeř získává území, které se později ukazuje jako mimořádně cenné díky zásobám železné rudy a mědi.

Z dnešního pohledu tak Michigan na výměně rozhodně neprodělává. Válka o Toledo má kuriózní prvenství: kvůli hranici se mobilizují tisíce mužů, létají výhrůžky a jeden člověk skončí pobodaný, ale žádný voják v konfliktu neumírá.

Někdy totiž i zdánlivě směšný spor o čáru na mapě dokáže pořádně rozvířit dějiny.