Prostě období, kdy se téměř nic neděje. Divadla nehrají, v parlamentu se nehlasuje, všichni jsou na dovolené a média tak nemají o čem mluvit a psát. A vymýšlejí si proto témata, které nikoho nezajímají. Proč je však ona letní doba spojovaná zrovna s okurkami?
Okurkovou sezónu známe už od poloviny 19. století, ovšem jako Češi jsme si ji nevymysleli. Přišla k nám z němčiny, jako doslovný překlad Saure-Gurken-Zeit.
A proč Němci propojili letní dobu s okurkami? Ty sice v létě rostou, ale rozhodně nejsou samy!
Výběr této zeleniny spočívá v něčem jiném, jde patrně o zkomoleninu úsloví córes-jókres-cajt z jazyka jidiš, což se v berlínském dialektu vyslovovalo podobně jako Sauren Gurken. Tedy kyselé okurky.
Ty se nakonec chytly a tak trochu se zapomnělo, že córes-jókres-cajt původně znamená čas žalu a pokání! To zas může souviset s červencovým svátkem Tiša beav, připomínajícím zboření jeruzalémských chrámů.

Co mají společného novináři a kachna?
Dočetli jste se informaci, která se vám ani trochu nezdá? Možná je to jen novinářská kachna! Jinými slovy naprostá hloupost, která se nezakládá na pravdě. Jak se ale právě kachny dostaly do mediálního světa?
Známí vrubozobí ptáci se vetřou mezi novináře také nejspíš v Německu, kde se neověřené články pro jistotu označují mezinárodní zkratkou N. T. (z anglického not testified nebo latinského non testatum).
Když tato dvě písmenka vysloví Němec, „en té“ mu zkrátka připomíná slovo die Ente, což znamená kachna!
Ve francouzštině najdeme slovo kachna (canard) ve významu vymyšlené novinové zprávy již ve slovnících z poloviny 18. století. Vychází ze staršího výrazu prodávat kachny, což znamená někoho napálit.
Traduje se i historka, že vše vzniklo z článku Nový způsob chytání divokých kachen z francouzských Zemědělských novin z roku 1775. Popis lovení vodních ptáků za pomoci žaludu uvařeného v projímadle je totiž samozřejmě nesmyl…

Kde vzal bulvár své jméno?
O bulváru se říká, že i když ho nikdo nemá rád, stejně ho všichni čtou. Ví ale všichni také to, proč se mu tak zvláštně říká?
Za odpovědí musíme do Francie, do některé ze širokých ulic s promenádou, které se označují jako Boulevard.
Ve francouzských bulvárech to dodnes žije, díky obchůdkům, kavárnám či zábavním klubům, v minulých dobách však jde o skutečné centrum společenského dění, kde se schází řada známých osobností. A už v 19. století tu nechybí ani kameloti prodávající noviny.
Co se v nich lidé dočtou? Přesně to, co se na bulváru mezi slavnými událo! Vše doplňují senzační titulky a jednoduchý styl psaní, aby to snadno přelouskali i ti nejprostší. U nás se podobným plátkům nejprve říká šestákový tis. Ke konci 20 století se tu však „bulvár“ uchytí také.