Jsou surikaty imunní vůči jedům? Zakrněly netopýrům zcela oči? Smějí se hyeny? Kojí se hrošíci pod hladinou? Známe odpovědi!

Teplota klesá přes noc na pouhou nulu a první ranní paprsky již lákají roztomilou surikatu ven. Vidíme ji, jak dlouze hledí do ostrého slunce. Je na hlídce.

Jiným savcům by to poškodilo zrak, oni si tak zvyšují svůj skvělý daleký dohled, který rychle zaregistruje případné predátory. To ale není jediná super schopnost, kterou oplývají.

Surikaty v podstatě neotrávíte… Tato až 35centimetrová promykovitá šelmička bez obav posvačí ty nejjedovatější štíry a k večeři si dá podobně jedovatého hada. Stoprocentně bezpečné to ale také není.

Imunní je totiž pouze proti štířímu jedu, pokud jde o hady, odolnější než běžný savec sice je, bez vyhlášené obratnosti by to ale nešlo.

Věčná tma? Ale kdeže…

Typický pískot – podle druhu v rozmezí 20 až 110 kHz – a schopnost zachytit jeho odraz zpět. Netopýry proslaví právě schopnost echolokace. Její vývoj z předchůdců dnešních ježků a rejsků patří dodnes k jedněm z největších záhad paleontologie obratlovců.

Podle odrazu zvuku vědí, kde najít kořist i jak vypadá prostor kolem nich. Podobně, jako u sonaru. Oči v podstatě nepotřebují. Mají je… ale vidí ještě vůbec něco? Pokud netopýrům něco opravdu zcela zakrnělo, tak to jsou překvapivě stehenní kosti.

Drtivá většina těchto savců z řádu letounů je má tak tenoučké, že už neumí vůbec chodit! A jejich oči? Jsou malé a špatně vyvinuté. To ovšem neznamená, že netopýři nevidí. Jejich zrak se ale omezuje na černobílou škálu.

To je legrace! Nebo ne…?

Víte, jak poznáte samce hyeny od samice? Že se stačí podívat mezi nohy? Jenže toto univerzální pravidlo zrovna u hyen selže. Klitoris samic je extrémně zvětšený a dokonce schopný ztopoření, takže jej nerozeznáte od penisu u samců!

Podivuhodností mají tyto šelmy mnohem víc. Mezi lidmi je ale zřejmě nejvíc proslaví jejich cynický smích…  Vážně se hyeny pochechtávají? Inu, zní to tak. Skutečné vyjádření tohoto zvuku je ovšem legráckám na hony vzdáleno.

Hyeny se „smějí“ obvykle ve chvílích, kdy se nalézají ve stresu či prostě mají strach. Ovšem zbabělé nejsou, když je jich víc, zaženou od kořisti i lva.

Koukněte na ně! Jsou to podvodníci!

Že jsou hroši vodomilové, to víme. Napást se sice chodí na souš, ve vodě se ale páří, spí (a během spaní se bez probuzení vynořují nadechnout), rodí a poté dokonce kojí! A to přes to, že nejsou dobrými plavci. Dospělý hroch vydrží pod vodou přes pět minut.

Mládě se ovšem vynořuje na nádech každých 30 sekund! Ani to ale nebrání hrošíkům kojit se pod hladinou. Mláďata umí sevřít nozdry a dokonce i uši, aby jim do nich nenateklo.

A nemusí jít jen o mléko od jejich matky, docházet může k takzvanému alokojení, takže se „kojnou“ na střídačku stane třeba jeho babička.

Proč se chameleon přebarvuje?

Že se chameleon přizpůsobuje prostředí, aby byl nenápadný? To je sice pravda, ale… Podle vědců je změna barev hlavně formou komunikace, která je dokonce starší, než jeho mimikry.