Někdy máme chuť a potřebu si úplně vyčistit hlavu. Všechno vyhodit pryč a nemyslet na nic! Je to ale vůbec možné?
Myšlenky z živého mozku nikdy zcela nevyženeme, i kdybychom si to přáli sebevíc! I když třeba máme pocit, že jsme na chvíli úplně vypnuli, mozek za nás myslí dál. Jen v jakési funkci autopilota.
Co se uvnitř něj děje, když se snažíme „nemyslet na nic“, se pokusí za pomoci počítačových modelů zjistit neuroložka Daniela Calvetti z univerzity v Ohiu. A dojde k závěru, že v takovou chvíli si mozek paradoxně neodpočine ani trochu!
Aby vyhnal myšlenky, tedy zastavil rozrušené neurony snažící se přenášet informace, musí na ně nasadit neurony „brzdící“. A právě to je pořádná dřina – vědkyně to přirovnání ke snaze zastavit náklaďák řítící se z prudkého svahu.
V každém případě je snaha myslet na nic těžší než usilovné přemýšlení nad něčím.
Dá se přemýšlet bez jazyka?
Pokud naopak záměrně na něco myslíme, pro sebe v hlavě si to rovnou i pojmenujeme. Dokázali bychom si ale onu věc představit i bez jména? Přesněji kdybychom vůbec neměli žádný jazyk, fungovalo by naše myšlení a představivost?
Odpověď na otázku závisí na tom, co přesně pro nás ona „myšlenka“ znamená. Pokud jsou to jakékoliv pocity a smyslové vjemy, tak ty bez jazyka existovat mohou. Například umělci vyjadřují pocity i beze slov rovnou na obrazy.
Vypráví se také příběh hluchého chlapce z Nikaraguy, který až do svých 15 let nemá žádnou zkušenost s jazykem. Když se pak naučí znakovou řeč, snaží se rodičům popsat svoje předchozí myšlenky. A vzpomíná si ně dobře, pouze se zdají trochu zmatené či bláznivé.
Filozof Peter Carruthers (*1952) přichází s vysvětlením, že ne každé myšlení bez jazyka může být efektivní. Existuje typ vnitřního, jazykového myšlení, které nám umožňuje vnést si vlastní myšlenky do podvědomí.
Možná jsme schopni myslet i bez jazyka, ale právě jazyk nám dává vědět, že myslíme!
Kolik kalorií spálíme myšlením?
Chtěli byste zhubnout, ale cvičit se vám nechce? Víc vám vyhovuje sedět a usilovně přemýšlet? Mozek přeci při své práci také spotřebovává energii. Ale bude to stačit?
Za den spálí náš myslící orgán asi 400 až 500 kalorií, což je zhruba pětina spotřeby celého těla. Většina však spadá na automatické procesy, jako je ovládání svalů či zpracování smyslových vjemů.
I kdybyste celý den i noc jen tvrdě spali, mozek i tak spálí zhruba 240 kalorií.
Vědci už podnikli řadu experimentů, které měly zjistit, zda například řešení náročných úkolů zvýší energický výdej mozku. A shodují se na tom, že rozhodně ano! A dokonce čím vyšší je naše IQ, tím více energie takto zmizí.
Na druhou stranu je dost nepravděpodobné, že by se spotřeba zvýšila o více než 5 kalorií za hodinu, takže na zhubnutí to bohužel není.
