Svátek zamilovaných slaví miliony lidí po celém světě, ale jen málokdo tuší, že samotný svatý Valentýn je dodnes obestřený tajemstvím. Jeho ostatky se totiž během staletí rozdělují na desítky částí a putují napříč Evropou. V Římě, Dublinu i Praze věří, že právě u nich odpočívá patron lásky.

Jenže jak je možné, že jeden světec leží na několika místech zároveň? Příběh jeho relikvií připomíná historickou detektivku plnou záhad, ztracených kostí i dávných poutníků.

Svatý Valentýn žije ve 3. století našeho letopočtu a podle nejznámější legendy tajně oddává zamilované páry navzdory zákazu císaře Claudia II.(213/214 – 270). Když je odhalen, končí ve vězení a kolem roku 269 je popraven.

„Lásku nelze zakázat,“ vkládají mu pozdější vypravěči do úst, i když historici upozorňují, že skutečný život světce známe jen velmi mlhavě. Jisté je pouze to, že jeho úcta se rychle šíří křesťanským světem.

Nad jeho hrobem při Via Flaminia v Římě vzniká svatyně a poutníci začínají navštěvovat místo, kde má být pohřben. Právě zde začíná dlouhá cesta jeho ostatků Evropou.

Putují do vzdálených zemí

Ve středověku totiž relikvie představují nesmírně cenný poklad. Kostel, který vlastní ostatky světce, přitahuje poutníky, prestiž i dary. Kosti svatých se proto často rozdělují a jejich části putují do vzdálených zemí. Nejinak je tomu i u Valentýna.

V Římě zůstávají některé relikvie v bazilikách a kostelech spojených s jeho kultem. V 19. století dostává významnou část ostatků irský karmelitánský kostel v Dublinu.

Dodnes jsou uloženy v kostele Whitefriar Street Church, kam každoročně míří zástupy zamilovaných. „Máme ostatky svatého Valentýna,“ hlásají irští duchovní a ukazují schránu s relikviemi, které podle tradice pocházejí přímo z Říma.

Část lopatky máme v Praze

Jenže tím záhada nekončí. Také Praha uchovává část ostatků světce. V nádherně zdobeném relikviáři v Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě je vystavena část lopatkové kosti připisovaná svatému Valentýnovi.

Relikvie se zde objevuje už ve středověku a stává se jednou z nejcennějších památek chrámu. Mezitím další části ostatků nárokují kostely ve Francii, Španělsku nebo na Maltě. Historici dnes připouštějí, že ověřit pravost jednotlivých relikvií je téměř nemožné.

Dokumentace je často neúplná a některé části se během staletí ztrácejí. Přesto příběh pokračuje. Možná nikdo s jistotou neví, kde odpočívá „pravý“ Valentýn.

Možná však právě v tom spočívá kouzlo legendy, která přežívá téměř sedmnáct století a stále připomíná, že některá tajemství dokážou spojovat lidi stejně silně jako láska samotná.