U našich rakouských sousedů se na ledovci Hintertux nachází lyžařské středisko, které funguje celoročně. Pouze dvě lyžařská střediska na celém světě umožňují lyžování 365 dní v roce. Kromě rakouského Hintertuxu se jedná už jen o švýcarský Zermatt.
Ledovec Hintertux je celoročně vyhledávanou turistickou lokalitou rakouské spolkové země Tyrolsko. Fenomén sjezdového lyžování a snowboardingu, a to i uprostřed parného léta, jeho atraktivitu výrazně umocňuje.
Jistotu sněhu v nejvyšších partiích ledovce garantuje nadmořská výška přes tři tisíce metrů.

Sjezdovky i ledový palác
Celoroční lyžování na ledovci se datuje od roku 1968. V letních měsících je samozřejmě otevřena jen část rozsáhlého areálu, která ovšem stále nabízí plnohodnotné zážitky ze „zimního“ sportování. V provozu je zde i v této době okolo deseti lyžařských vleků.
Od roku 2007 je Hintertux spojován i s atraktivní ledovcovou trhlinou Natur Eis Palast, která je veřejně přístupná.

Přírodní ledový palác nabízí pohled do hlubin ledovce, jehož mocnost dosahuje více než sto metrů. Stejně jako okolní sjezdovky, i toto turistické lákadlo je rovněž otevřené po celý rok.
Za příznivého počasí se z ledovce Hintertux nabízí také pohled na úchvatné alpské panorama, a to nejlépe z vyhlídkové terasy v nadmořské výšce 3250 metrů. Viditelný je odtud i Grossglockner (3798 m), nejvyšší hora Rakouské republiky.

Pravidla bezpečného chování
Rizika spojená s lyžováním na ledovci Hintertux se nijak neliší od podobných sportovních kratochvílí v jiných lokalitách. Platí to však pouze za předpokladu, že neopustíte vyznačené a upravené sjezdovky.

Situace se dramaticky mění, pokud tuto hranici překročíte. Největší hrozbou jsou zde skryté ledovcové trhliny. V roce 2003 po pádu do takové trhliny zahynuli tři čeští lyžaři.

Pohyb mimo oficiální sjezdové tratě může iniciovat i pád lavin. Opět je tu smutné memento z roku 2018, kdy lavina zavalila a smrtelně zranila českého lyžaře. Jistým rizikem může být ovšem i samo vysokohorské prostředí.

Nadmořská výška ledovce Hintertux má za následek, že se pohybujete v prostředí, kde můžete pocítit projevy výškové (horské) nemoci. Tu způsobuje nižší atmosférický tlak a řidší vzduch.

Pokud se dostaví bolest hlavy, únava, nevolnost a zrychlený dech, je doporučeno okamžitě sjet lanovkou do nižších poloh. Dodejme, že výšková nemoc obecně hrozí od nadmořské výšky 2500 metrů.
